Osud i dílo skladatele Pavla Haase představuje výstava Moravského zemského muzea

Tragický osud i objevné dílo hudebního skladatele Pavla Haase představuje nová výstava Moravského zemského muzea v Brně. Jeho oddělení dějin hudby vlastní řadu originálních rukopisů, včetně děl, které nadaný autor napsal už během pobytu v terezínském ghettu. V roce 1944 Pavel Haas skončil v osvětimské plynové komoře. Výstava tak zachycuje nejen osudy jednoho umělce, ale v širším kontextu i celé židovské komunity ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výstava o skladateli Pavlu Haasovi v Moravském zemském muzeu v Brně

Výstava o skladateli Pavlu Haasovi v Moravském zemském muzeu v Brně | Foto: Moravské zemské muzeum

Tomuto tématu věnovalo Moravské zemské muzeum před časem soubornou výstavu a nyní chce více přiblížit jednotlivé významné osobnosti.

Pavel Haas je podle generálního ředitele muzea Martina Reissnera ideálním příkladem:

„Pocházel z pozoruhodné rodiny, bratr Hugo Haas byl velmi známý divadelní a filmový herec. Zkrátka jsme chtěli ukázat, že tato osoba je neprávem zapomínána. Že velmi výrazným způsobem zasáhl do dění ve vážné hudbě, zejména 30. let. Na druhé straně se na jeho velmi tragickém osudu ukazuje, co bylo příznačné pro velkou část židovských intelektuálů.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Výstavu, která zachycuje osudy hudebního skladatele Pavla Haase, představil redaktor Ivan Holas

Na rozdíl od bratra Huga se Pavlu Haasovi nepodařilo včas emigrovat, přestože o to intenzivně usiloval. Ucházel se například o místo profesora skladby na konzervatoři v Teheránu, ovšem marně.

„Nevyšel ani pokus získat víza pro vycestování do Velké Británie. Pokoušel se kontaktovat svého přítele Franka Rybku, také Janáčkova žáka, který pobýval v Americe. Psal mu, jestli by mu nemohl poskytnout zázemí proto, aby se mohl ucházet o americká víza. Frank Rybka byl bohužel na delší dobu pryč, takže nemohl včas na Haasův dopis odpovědět. Takže úniky ze spárů nacismu nevyšly,“ vysvětluje kurátor výstavy Ondřej Pivoda.

Výstava o skladateli Pavlu Haasovi v Moravském zemském muzeu v Brně | Foto: Moravské zemské muzeum

Hudbu Pavla Haase zná téměř každý, aniž by to ovšem věděl. Napsal filmovou hudbu ke třem filmům, ve kterých hrál bratr Hugo - Život je pes, Mazlíček a Kvočna.

Těžiště jeho tvorby ovšem leží ve vážné hudbě - v seznamu skladeb je vedle jedné opery, nedokončené symfonie a třech smyčcových kvartetů i řada dalších skladeb. Jejich autografy jsou vystaveny. A podtitul výstavy ‚Janáčkův nejnadanější žák‘ není podle Pivody přehnaný:

„On byl jedním z mála Janáčkových žáků, kteří se inspirovali meziválečnou avantgardou. Čerpal podněty z jazzu od Igora Stravinského – z té jeho zvukové syrovosti. Zkombinoval to se stylem kompozice, který uplatňoval Leoš Janáček používáním nápěvků mluvy. Dalším z Janáčkových žáků, který by byl srovnatelný s Pavlem Haasem je Vilém Petrželka."

„Pavel Haas je v současnosti o mnoho populárnější i díky nahrávkám, které v minulých letech pořídil Pavel Haas Quartet a které si získaly ocenění také v zahraničí," uzavírá Pivoda.

K vidění jsou i některé Haasovy osobní předměty - zajímavé je například příruční harmonium, které skladatel používal na cestách.

Výstava o skladateli Pavlu Haasovi v Moravském zemském muzeu v Brně | Foto: Moravské zemské muzeum

Ivan Holas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme