Přibývá zdemolovaných chráněných budov, varuje ombudsman

Kontroverzní demolice domu v brněnské Kamenné čtvrtiFoto: Gabriela Grmolcová

„Problémy v památkové péči ohrožují kulturní bohatství České republiky,“ tvrdí právníci ombudsmana. Důvodem je prý legislativa a nefunkčnost orgánů, které jsou za péči o památky zodpovědné.

Ombudsman zaznamenává čím dál více zdemolovaných chráněných budov, o které se vlastníci nebyli schopni postarat a úřady při tom byly nečinné. „Nefunkčnost státní správy je způsobena špatnou komunikací všech institucí, které mají o památkách rozhodovat,“ říká zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová. 

Známým případem je zimní stadion na Štvanici, který vlastnila Praha a který stavební úřad nechal zbourat. „Dalším příkladem nefunkčnosti orgánů, které by měly památky chránit, je i starobylý dům ve Strachoticích na Znojemsku,“ dodává Seitlová, „v tomto případě dokonce orgán památkové péče žádal vlastníka o údržbu a chtěl mu poskytnout nějaké prostředky. Vlastník se ale domníval, že by to nestačilo a že by do toho musel vložit vlastní peníze. A nakonec provedly úpravy, které vedly k devastaci toho objektu.“ 

Podobné případy se množí a patří mezi ně i třeba zdemolovaný památkově chráněný dům v brněnské Kamenné čtvrti, proti kterému se v minulém roce postavili místní i fanoušci této historické unikátní čtvrti. Jedním z odpůrců je i obyvatel čtvrti a architekt Petr Hurník. „Památky se nemůžou bourat, od toho jsou památky,“ podivuje se nad stavem věcí Hurník. 

„Důvodem přibývajících demolic chráněných objektů je právě špatná legislativa,“ říkají právníci ombudsmana, podle kterých by měla existovat jedna instituce, která by vydávala konečná stanoviska. Druhou možností je, že Národní památkový ústav bude vydávat stanoviska závazná pro památkáře na obecních, městských a krajských úřadech.