Ptačí chřipka je po deseti letech zpátky v Česku. Objevila se u labutí a drůbeže na Moravě
Po téměř deseti letech je v České republice potvrzen výskyt ptačí chřipky. Informovala o tom mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Objevila se u labutí na Znojemsku a ve dvou chovech drůbeže v Moravském Krumlově a Ivančicích, uvedl Zbyněk Semerád ze Státní veterinární správy.
Veterinární správa oznámila, že ptačí chřipka se objevila u labutí na Znojemsku a u drůbeže ve dvou chovech na jižní Moravě a to v Moravském Krumlově a Ivančicích.
V Ivančicích museli utratit dvacet nakažených kusů drůbeže. V Moravském Krumlově čeká na utracení sto kusů drůbeže v zahrádkářské kolonii. V obou případech jde o izolované malochovy, řekl ředitel jihomoravské krajské veterinární správy Jaroslav Salava.
Kolem obou postižených malochovů vznikne tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové dozorové pásmo. V tomto pásmu se v chovech nachází na 150 tisíc kusů drůbeže. Potvrzen byl podle veterinární správy vysoce patogenní typ H5, který ale podle Semeráda není nebezpečný pro lidi. Hygienici přesto kontrolují lidi, kteří byli v kontaktu s nakaženou drůbeží.
Slovensko hlásí první případ ptačí chřipky, virus H5 se objevil v Bratislavě
Číst článek
V Ivančicích si v posledních 14 dnech všimli častějších úhynů labutí. Šlo přibližně o deset kusů. Domnívali se, že jde o důsledek překrmení. O vánočních svátcích totiž lidé labutě krmili častěji. Starosta Milan Buček se pozastavil nad tím, že informaci o výskytu ptačí chřipky v Ivančicích do dnešního rána oficiálně neobdržel. Veterinární správa potvrdila výskyt ptačí chřipky u labutí na řece Jihlavě, která protéká Ivančicemi. Jak Ivančice, tak Moravský Krumlov svolávají své krizové štáby.
Hlavní hygienička Eva Gottvaldová uvedla, že tato ptačí chřipka primárně postihuje volně žijící ptáky a chovy drůbeže a pravděpodobnost přenosu na člověka je velmi nízká. „Pro tento typ chřipky nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka. Přesto lidé, kteří se mohli dostat do kontaktu s nakaženými kusy, jsou pod kontrolou krajské hygienické stanice a jejich registrujících lékařů. Lidé budou zdravotně sledováni tak, aby nedošlo k možnému podcenění příznaků," sdělila Gottvaldová. Podle ní je situace na jižní Moravě pod kontrolou.
Na Slovensku už před týdnem
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyzval chovatele k obezřetnosti. „Chtěl bych apelovat na všechny chovatele, ať už drobnochovatele, nebo zemědělce, aby v okamžiku, kdy zaznamenají jakýkoliv úhyn ve svém chovu, neotáleli, aby neměli ambici ty informace někde tutlat nebo skrývat, ale naopak kontaktovali Státní veterinární správu nebo minimálně svého veterinárního lékaře, kterého někde v místě mají,“ řekl na tiskové konferenci Jurečka. Podle něj bylo jen otázkou času, než se virus v České republice objeví. Vyskytuje se totiž i v okolních zemích a ptáci volně mezi těmito státy přelétají.
Slovensko ohlásilo výskyt ptačí chřipky téměř před týdnem. Podle slovenské agentury TASR se jednalo o vysoce nakažlivý podtyp H5. Ohnisko nákazy lokalizovaly úřady v malém chovu v bratislavské čtvrti Dúbravka.
Ptačí chřipka se v posledních měsících objevila také na farmách v Německu, Rakousku, Nizozemsku, Francii, Polsku, Maďarsku a Chorvatsku. V Německu už museli farmáři vybít více než čtvrt milionu kusů drůbeže nakažených virem H5N8. Nedá se prý zatím řekat, že by se situace zlepšila.
Poslední výskyt v roce 2007
V českých chovech drůbeže byla vysoce patogenní aviární influenza (HPAI) naposledy zaznamenána v roce 2007 v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171 000 kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže. Lidé, kteří se na likvidaci podíleli, museli z chovů vynést 622 tun uhynulých krůt, brojlerů a slepic. Stát vyplatil jako náhradu 50 milionů korun.
Nízkopatogenní chřipka byla v ČR v chovu naposledy v roce 2010, u volně žijících kachen pak v roce 2012.
Ptačí chřipka se přenáší na člověka jen zřídka a pouze při přímém styku s nakaženou drůbeží. Má však potom vysokou úmrtnost. Nepřežije ji přes polovinu nakažených. Zatím se nepřenáší vzduchem a také ne z člověka na člověka.
Virus této choroby se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997. Od té doby se rozšířil mezi drůbeží zpočátku hlavně v Asii a později po celém světě.
