Třicetitunový tank je náročná láska. Na čas i na peníze

Sovětský svaz vyrobil okolo šedesáti tisíc tanků T 34. V prvních letech druhé světové války neměl tento stroj konkurenci co do pancéřování a výzbroje.

Jeden z bojových kolosů je pro Jaroslava Posta z Nového Jičína už deset náročnou láskou. O tank se stará a také ho řídí, především při rekonstrukcích a připomínkách válečných bitev.

„Kamarád ho koupil v Terezíně v muzeu, skoro celý jsme ho repasovali znova. Všechno muselo ven, všechno jsme přetěsňovali, takže teď to nějak drží po hromadě,“ chlubí se pohyblivým kovovým monstrem Jaroslav Post.

Tank totiž váží 32 tun. Nejtěžší je na něm udržovat pohonnou jednotku. „Jsem vyučený opravář strojů a zařízení, jinak dělám v opravnách v Novém Jičíně. Když jsem se vyučil, tak jiný stroj než tank jsem neviděl,“ vysvětluje, proč má k tankům blízko.

Jeho vlastní exemplář vyrobili v roce 1944 a po válce putoval od sovětské armády do té československé. „Když skončila ostravská operace, zůstaly tankové brigádě asi čtyři tanky. Aby se po válce mohla udělat přehlídka, dali jim Sověti šedesát tanků,“ objasňuje Jaroslav Post.

Tank T34 z roku 1944 Jaroslava Posta.|foto: Pavel Sedláček

Láska k T 34 se zrodila během bitvy, tedy rekonstrukce té nejslavnější tankové. „Před deseti lety v Lysicích u Boskovic byla velká tanková bitva u Kursku. Kluci tam tanky měli, ale měli málo řidičů a volal mi známý, že by potřebovali řidiče. Tak jsem tam přijel a od té doby s nimi jezdím,“ vzpomíná.

Řídit tank není žádná legrace. Jaroslav Post přiznává, že se při řízení dost nadře. Navíc jízda tankem není žádná levná záležitost. „Spotřeba je 400 litrů nafty na 100 kilometrů, má to 39 litrů obsah. Něco platíme my, něco pořadatelé,“ krčí rameny.

Při pečlivé údržbě může prý tank vydržet stovky let. Řidičů tanku T 34 je prý u nás momentálně asi deset. Jaroslav Post získal oprávnění už na vojně. Při bitvách vozí v tanku další čtyři kamarády.

Obrněný kolos mu zabírá i hodně volného času. „Pořád něco spravujeme, kluci když mě potkají, tak se mi smějí, že jsem se ještě od loňska neumyl,“ říká Jaroslav Post, řidič legendárního sovětského tanku T 34.