Vědci objevili unikátní strom v brněnské botanické zahradě

Výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně narazili úplnou náhodou na světový unikát.

Brněnští výzkumníci objevili rostlinu jinanu dvoulaločného, která si v sobě nese dvakrát tolik genetických informací jako ostatní stromy toho druhu. Strom, známý také jako ginko biloba, má totiž místo jedné sady chromozomů sady dvě.

To většinou u rostlin znamená vylepšení jejich schopností nebo vzhledu. U stovky milionů let starého druhu, kterým je jinan dvoulaločný, se ale o této vlastnosti doteď nevědělo. Velký význam by to mohlo mít pro lékařství, ale hlavně pro samotnou vědu.

Zvláštní strom roste v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v centru Brna.

Vzácný jinan dvoulaločný v brněnské botanické zahradě

„V Číně využívají hlavně dužnatá semena. Vypadají na první pohled jako velké žluté třešně. Výrobě léčivých přípravků pravděpodobně buď slouží semena, nebo olej z nich,“ vysvětluje ředitelka zahrady Magda Chytrá.

Vědecký tým Petra Šmardy přijel před třemi lety do Botanické zahrady s úplně jiným výzkumem. Jeden ze vzorků jim ale do očekávaných výsledků neseděl a tak projekt odložil.

Na zajímavou anomálii si Šmarda vzpomněl až při sledování dokumentu o objeviteli penicilinu, který na lék přišel náhodou, a napadlo ho, že výsledky z minulého výzkumu nemusejí ukazovat na chybu, ale na unikátní genovou výbavu jednoho ze zkoumaných jinanů.

Vzácný jinan dvoulaločný v brněnské botanické zahradě

„Polyploidní rostliny mají zmnoženou standartní sadu chromozomů. Znamená to, že mají dvojnásobný počet všech genů, se kterými si evoluce může nějakým způsobem pohrát. Využívá se to běžně v zemědělství, ve šlechtitelství, kdy tady polyploidní rostliny potom mají větší výnosy nebo větší produkci,“ konstatuje Šmarda.

V případě jinanu dvoulaločného, lidem spíše známého jako ginko biloba, by mohla mutace způsobit například zesílení léčivých účinků.
„Jinan, ten standardní diploidní, je jednou z nejčastěji používaných rostlin k výrobě různých látek na podporu paměti a nějakých kognitivních funkcí. Je možné, že tenhle polyploid by mohl mít nějaké vlastnosti lepší, produkovat látky víc nebo v nějakém jiném účinnějším poměru,“ doplňuje vědec.

Vědci teď chtějí speciální jinan naroubovat a dál také hledat samčí polyploidní strom, který by zajistil pokračování unikátní linie.

autoři: Tereza Kadrnožková , ska
Spustit audio