Z Brna do Bratislavy za deset minut: trubkou zvanou hyperloop

Deset minut by mohla trvat cesta z Brna do Bratislavy. Ne letadlem, ale téměř po zemi, v obrovské trubce. V Česku začne letos vznikat studie, která prozkoumá, jestli tu může vzniknout takzvaný hyperloop.

Cesta vlakem z Brna do Prahy trvá asi dvě a půl hodiny. V budoucnu by to mohlo být jen několik minut. A to díky potrubní poště pro lidi. Tak nějak si můžeme představit vyvíjenou technologii hyperloop, která slibuje, že cestující jednoho dne převeze z místa na místo téměř rychlostí zvuku. O tuto vysokorychlostní trať nad zemí projevilo zájem Brno, které se dohodlo s americkými výzkumníky na spolupráci.

„Kapsle by se měla pohybovat víceméně v rouře, mělo by tam být vakuum. V tomto vakuu nebude odpor vzduchu a díky tomu se kapsle bude moct pohybovat vysokou rychlostí,“ popisuje cestování v hyperloopu Petr Dvořák z Ústavu fyzikálního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.

Šéf Hyperloop Transportation technologies Dirk Ahlborn už loni podepsal spolupráci se Slovenskem. Bratislava teď hledá prostory, kde by mohlo vyrůst testovací centrum. „Cesta z Brna do Bratislavy, která v současnosti trvá hodinu a půl bude možná za deset mnut,“ odhaduje Ahlborn.

Kapsule v tunelu

V Brně se ve středu dohodl se zástupci města, že spolu s Jihomoravským krajem zaplatí za studii proveditelnosti. Ta má prokázat, zda je možné spojit potrubní poštou pro lidi Bratislavu s Brnem a Prahou.

„Vidím obrovskou příležitost ne v té přepravě v tento okamžik, protože to je ještě docela vzdálená budoucnost, ale v možnosti účastnit se na vývoji nových technologií,“ komentuje to náměstek jihomoravského hejtmana Jan Vitula (TOP 09).

Příležitost by to mohla být třeba pro Jihomoravské inovační centrum nebo univerzity.

Cestující nastupují do kapsule

Ahlbornova firma chce hyperloop otestovat v Americe příští rok. Dráhu postaví v poušti. Pokusit se o něco takového ve středoevropských podmínkách bude podle Petra Dvořáka z VUT problém.

„Jedna věc je to, stavba v poušti na víceméně rovném povrchu. Nemusíte řešit výkup pozemků a podobně. Ale jakmile začnete takový projekt stavět na větší vzdálenost, řekněme stovky kilometrů, objevuje se velké množství problémů,“ upozorňuje Dvořák.

České zákony navíc takovou technologii neřeší. Studie proveditelnosti, za kterou město a kraj zaplatí 10 milionů korun, teprve ukáže, jestli má v Česku smysl do hyperloopu investovat víc peněz.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio