Za vymírání netopýrů může vitamín, zjistili brněnští vědci

Vědci z Brna zjistili, co hromadně zabíjí netopýry v Severní Americe. Je to překvapivě vitamín, který je obvykle pro živočichy prospěšný.

Co stojí za úhynem stovek tisíc netopýrů s takzvaným syndromem bílého nosu, zjistili čeští vědci. Doteď se nevědělo, co přesně savce zejména ze Severní Ameriky zabíjí. Z posledních studií Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně je jasné, že je to vitamín, který je běžně pro člověka prospěšný.

Zabijákem je překvapivě nadbytečné množství vitamínu B2. Produkuje ho plíseň, která netopýry napadá v období zimního spánku. Přebytek vitamínu dokáže zdravý jedinec vyloučit, tito savci to ale v období hibernace neumí. „

„Ve chvíli, kdy se ten vitamín nahromadí, nebo se dokonce začne rozkládat, tak vznikají volné radikály, které poškozují jednotlivé buňky a vedou nakonec až k jejich smrti,“ vysvětluje Kristýna Kounková z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

Ještě horší to je, když se netopýři v průběhu zimního spánku probudí.

„Tento vitamín se působením světla rozkládá, čímž se zvyšuje ten toxický účinek, protože se uvolňuje ještě víc volných radikálů a důsledky jsou ještě horší. Když se netopýři začnou probouzet a vylétávat na světlo, jejich kůže, prosycená nahromaděným vitamínem B2, akumuluje světlo a nahromaděný vitamín se rozkládá ve velkém množství,“ popisuje Kounková.

Vědci příčinu umírání netopýrů odhalili tak, že například porovnávali tkáň od zdravých netopýrů a od těch, kteří trpí syndromem bílého nosu. Experimenty na netopýřích buňkách ukázaly nadměrné množství riboflavinu, tedy vitaminu B2, v kůži nemocných jedinců. Vědci zjistili, že i daleko nižší koncentrace vitamínu, než ty, které naměřili u nemocných netopýrů, způsobují narušení organismu a buněčnou smrt.

Plíseň se vyskytuje u netopýrů téměř na celé severní polokouli. Je zajímavé, že jen v Severní Americe ale stojí za hromadnými úhyny. Evropští a asijští netopýři jsou, až na výjimky, schopni se s onemocněním vyrovnat a infekci snáší lépe.

O syndromu bílého nosu toho moc nevíme. Toto onemocnění se objevilo poprvé zhruba před deseti lety, syndrom je tedy poměrně nový. Dodnes se například neví, odkud přesně plíseň pochází. Další výzkumy nejenom českých vědců se zaměří především na to, jak tomuto onemocnění předcházet a zamezit tak dalšímu masivnímu vymírání netopýrů.

autor: mav
Spustit audio