Vzpomínka na Luboše Holého

14 fotografií

Profesí veterinář, profesor na vysoké škole a mezinárodně uznávaná kapacita, měl od mládí intenzívní vztah k lidové hudbě. Prvním zdrojem písní mu byla rodina v Hrubé Vrbce na Horňácku, kde se 21. října 1930 narodil. K tomuto zdroji se celý život vracel a v rodné obci bude také i místo jeho posledního odpočinku.

Už ve čtyřicátých letech založil Luboš Holý s přáteli na studiích cimbálovou muziku, z níž posléze v padesátých letech vplynul do muziky a prostředí Slováckého krúžku v Brně, jehož zůstal věrným členem až do své smrti.

Počátkem padesátých let se stal, jako neobyčejně výrazná zpěvácká osobnost, jednou z tváří nově vzniklého Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (spolu s Boženkou Šebetovskou, Jožkou Severinem, Jarmilou Šulákovou a bratrem Dušanem Holým). S BROLNem také zažil doby největší slávy orchestru včetně náročných zahraničních turné. Jeho osobitého projevu a v moravských poměrech unikátního basu si vážili umělečtí šéfové tehdejšího tělesa a jeho dramaturgové, počínaje Bohumilem Smejkalem a konče Jindřichem Hovorkou.

Po obnovení BROLNu v roce 2006 a po smrti Jindřicha Hovorky spolupráce neustala. Pro mladé těleso pod vedením Františka Černého byl Luboš Holý jedním z pěveckých pilířů, který je spojoval se slavnou tradicí a současně inspiroval svým vyzrálým projevem.

Zpívá horňácká legenda Luboš Holý|foto: Alena Podlucká

Osud tomu chtěl, že poslední veřejné vystoupení Luboše Holého se odehrálo 3. listopadu 2010 v brněnském divadle Radost na koncertu BROLNu, který byl věnován zpěvákovým osmdesátinám.
I přes velké bolesti dorazil Luboš Holý na pár minut, aby zazpíval alespoň jednu píseň s orchestrem, s nímž spojil většinu svého aktivního života. Jeho vystoupení bylo neobyčejně hlubokým zážitkem, kdy mu publikum svůj vděk a uznání vyjádřilo dlouhotrvajícím potleskem ve stoje.

Pohřeb Luboše Holého se konal v sobotu 5. února ve 14 hodin v kostele v Hrubé Vrbce.

* Vzpomínka kamaráda a rozhlasového souputníka Jaromíra Nečase