Dva nula. Film, emoce a frustrace na fotbale
Do kin vstoupil výrazný dokument Dna nula, založený na záběrech, pořízených statickými kamerami, namířenými do hlediště fotbalového stadionu pražské Sparty.
Tomáš Bojar, autor námětu a scénáře Dva nula, přirovnal v Čajovně film k legendární Corbusierově stavbě Unité d'Habitation v Marseille, která má „přísnou” až brutalistní betonovou konstrukci, která je ale vstřícná vůči obyvatelům, kteří ji (rádi) zabydlují. Film má totiž také velmi strohý, naplánovaný a promyšlený koncept, ale v průběhu zápasu ho nerežírovaně zabydleli jednotliví respondenti.
Jeden z nejsilnějších a nejpůvabnějších momentů filmu pak zachycuje topoly v blízkosti stadionu Sparty, ke kterým doléhá hluk fotbalového dění. Několikaminutový záběr jejich neprožívání rozbouřených lidských vášní v reálném čase odkazuje ke kinematografii, která lakonicky zachycuje plynutí času, a zároveň je vtipným komentářem k přesahu lidského hemžení nejenom na stadionu.
Jak dopadl Dva nula jako na české poměry výjimečný filmařský koncept? Má kořeny v netypickém vzdělání autorů? (Režisér Pavel Abrahám vystudoval VŠUP, Tomáš Bojar právo a mezinárodní vztahy.) Co má Dva nula společného s reality show? Co film vypovídá o českých fanoušcích? Jsme jako fanoušci na fotbale slití do jednolitého emocí ovládaného davu, nebo jsme naopak masa izolovaných, lidí, časo frustrátů, předvádějících se před ostatními a vylévajících si své mindráky?
Vysílání Čajovny se kromě autorů filmu Tomáše Bojara a Pavla Abraháma zúčastnil také Kamil Kotlík, autor disertační práce Psychosociální determinanty chování fotbalových diváků a specialisty na sportovní diváctví a psychologii davu. Svými postřehy přispěli taky Petr A. Bílek, literární vědec a jeden z fanoušků Sparty, zachycený kamerami Dva nula, a sportovní readktor Radiožurnálu Jan Kaliba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
