Ondřej Hudeček: Nebaví mě ukazovat realitu. Hraju si na ni s divákem

2. leden 2016

Ladislav Stroupežnický a Antonín Dvořák a motiv homosexuality národního klasika a inspirace v galeriích a videohrách. Furiant je výrazný český film, který skloubil všechny tyto prvky dohromady a přineslo mu to úspěch a pozvání na festivaly jako je Sundance a Toronto. O nich většina českých režisérů jen sní.

„Aby se mohl stát prvním skutečným dramatikem realismu, musel pocítit, jaké to je, být posledním romantikem." Tak Ondřej Hudeček popisuje příběh emocionálních a vztahových zvratů v mládí klasika českého divadla Ladislava Stroupežnického. Ty ho (fyzicky) poznamenaly na celý zbytek života. „Protiklady se můžou propojovat a iniciovat různé ironické kontexty,“ dodává k romanticko-realistickému tématu režisér.



Furiant má podtitul Komedie o třech dějstvích a představuje obraz slavného, ale dnes už spíš historicky „konzervovaného“ dramatika Stroupežnického. Svědčí jak o inklinaci k neotřelé žánrové tvorbě, tak o snaze o mezinárodní přesah pomocí univerzálního sdělení, tak o inspiračních zdrojích ve výtvarném umění i ve videohrách. A především o snaze vyhnout se zaběhnutém klišé historických filmů a jejich stereotypizované vizáži. Z Furianta by měl být časem celovečerní film. Snad k tomu přispěje i výrazná festivalová účast snímku, který měl světovou premiéru na festivalu v Karlových Varech. „Myslím, že i v Čechách je Stroupežnický dnes každému volný, takže jsem ho ukazoval Čechům stejně jako Američanům,“ dodává Ondřej Hudeček s úsměvem k univerzálnosti příběhu, který cestuje po LGBT festivalech, ale podíval se i do Toronta, jednoho z klíčových festivalů Severní Ameriky, a čeká ho Sundance.

Podívejte se taky na starší snímek Ondřeje Hudečka O-Ring, o kterém se zmiňujeme ve vysílání:



Poslechněte si rozhovor s Ondřejem Hudečkem, doplněný také o hudbu Antonína Dvořáka z filmu Furiant s komentářem k jejímu použití. Jde o další díl z čajovní série pořadů o nadějných mladých českých režisérech.

autor: Pavel Sladký
Spustit audio