Střední Amerika, mnohotvárný svět barev
Guatemala je nesmírně přitažlivá svou rozmanitostí a různorodostí. Je to země velice pestrá, která doslova hýří barvami. Syté a zářivé barvy často v nezvyklých kombinacích jsou charakteristické pro tradiční kroje, pestré tkaniny a také pro místní autobusy.
Cesta autobusem je opravdovým zážitkem. Řidič cestou přibírá nejen další pasažéry, ale i různé pouliční prodejce a prodavače s občerstvím. Ženy často nabízejí čerstvé domácí jídlo, pečená kuřata, tortilly, různé omáčky a pomazánky. A když tyto pochoutky vytahují z velkých košů, které s neuvěřitelnou zručností nesou na hlavě, k barevným vjemům se přidávají vůně exotického koření, neznámých druhů ovoce a zeleniny.
S jasnými a svítivými barvami se, pro Evropana nečekaně, setkáme i na hřbitovech. Velmi působivé jsou především ty venkovské, na kterých, na rozdíl od těch městských, chybí velkolepé hrobky. Prosté hroby jsou bohatě vyzdobeny květinami a dekoracemi, vyrobenými z jemného igelitu těch nejveselejších barev.
Cestovatele překvapí mnohotvárnost zdejší přírody. Na východě se nachází vyhledávané pláže s bílým pískem a průzračné moře, tak typické pro Karibskou oblast. Zatímco na západě má pobřeží docela jiný ráz, a to díky Pacifiku. Moře je tam mnohem bouřlivější a živelnější. Zejména na plážích se sopečným pískem černošedé barvy vzniká dojem, že mořská voda má temnější barvu.
Ve vnitrozemí, v Peténu, se rozkládá rozsáhlá oblast panenské přírody, která v sobě skrývá nespočet mayských měst, z nichž jen menšina je dostupná a zpřístupněna návštěvníkům. K nejvyhledávanějším památkám po mayské civilizaci patří Tikal. A pokud vystoupáte až na vrchol některé z pyramid, naskytne se vám jedinečný pohled na nekonečný prales, který jako nesmírné zelené moře sahá až daleko za obzor.
Neméně působivá je i příroda v horských oblastech, kde se nachází i velký počet činných sopek, jako třeba majestátní Pacaya či Fuego. U břehu obrovského jezera Atitlán se i dnes běžně setkáte s výjevem jak ze starých časů. Ženy tu v jezerní vodě perou prádlo, děti se koupou a hrají si.
Honduraské děti stejně jako všude jinde v Latinské Americe začínají pracovat už velmi brzy. Nejčastěji prodávají různé suvenýry, na jejichž výrobě se někdy také podílejí. V oblastech s velkým turistickým ruchem děti obklopí cizince, nabízejí své zboží a hlasitě se překřikují. Třeba jako malí prodavači panenek z šustí "Senor, one dollar!".
V sousedním Belize se mluví především anglicky. Ráz této země je určován velmi zajímavým etnikem, kterým jsou Garifunové. Obývají především pobřežní oblasti Guatemaly, Hondurasu a Nicaraguy, ale zejména pak právě Belize. Jejich hudba se silným pozitivním nábojem zní všude, v obchodech, barech i na ulicích a přispívá k celkové pohodě, které se s chutí a rádi také oddáte. Hlavně na ostrovech San Pedro a Caye Caulker se život odvíjí v naprosto poklidném rytmu, zcela v souladu s heslem, kterým se místní lidé důsledně řídí: "No shirt, no shoes, no problem." V teplém podnebí totiž opravdu nepotřebujete tričko ani boty. A problémy, ty už vůbec ne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
