Audioturista mexicano I a II

28. únor 2015

V sobotu i v neděli. Zvukový svéráz Mexika roku 2007 zaznamenal Aleš Opekar. Pojďte se s námi zaposlouchat do zvuků mexických ulic, tržišť nebo stanic metra. Objevme si mexickou hudbu lidovou a duchovní, připomeňme populární mariachi i pouliční marimbové soubory z Veracruz. To vše v sobotu 28. února. V druhé části, v neděli 1. března, uslyšíme raný mexický rock´n´roll, jazzík, folkový underground, rock, hip hop i elektronickou hudbu. Zaposloucháme se do zpěvu ptáků a zvuků pralesa, plného opic a hmyzu. S mikrofonem navštívíme i Fabriku de mescal.

Mexičané jsou společenstvím zvukomilců. Obzvlášť ve velkých městech. Obzvlášť v Mexico City. Ale ani čistokrevné vesničky v horách nebo v pralesích nejsou úplně tiché. A nejde samozřejmě jen a pouze o muziku. Řidiči aut rádi troubí, s vášní však kombinují výšky a barvy klaksonů malých, větších a největších aut, jakoby si libovali v melodiích, souzvucích a zvukosledech, které náhodně vytvářejí. Policisté s rozkoší pískají na píšťalky a hrají si na pantomimickou grotesku, komunikujíce rukama a nohama s píšťalkou v ústech.

03326541.jpeg

Prodejci zboží všeho druhu se snaží lákat kupující v lepším případě vlastním hlasem, v horším pak pomocí přebuzeného repráčku, chraplavě zesilujícího buďto opět majitelův hlas anebo v tom nejhorším případě směsku obskurních lokálních populárních hitů. A vůbec a úplně nejhorší je, když jsou s reprobednami dva konkurenti naproti sobě přes ulici a s klidem a bez záště, ba s úsměvem na rtech se jeden druhého snaží přehlušit.

03326542.jpeg

Mexičané nabízejí nějaké zboží neustále. A rádi. A vůbec přitom nejde o turisty. Nebo nejde jen o turisty. Oni zkrátka sami rádi prodávají i nakupují. V žádném supermarketu není nikdy tak nabito, jako na tržišti. Procházíte vedle stánků nebo dek s rozloženým zbožím a stále slyšíte: "Amigo, mucho barrato!", příteli, velmi levné. Nejvíc ale rozzáří oči (a zároveň rozezvučí hlasivky, což jde u nich ruku v ruce), když se zeptáte na nějaký detail, když projevíte zájem, pochválíte předměty. Rádi se rozpovídají o historii předmětu, o technologii výroby, o mytologických souvislostech. Rádi samozřejmě také přehánějí. Ale to už patří k věci. Ocení, když zadiskutujete o ceně. Nesleví kvůli odhalené špatné kvalitě, ale jen a jen kvůli tomu, že jste získali jeho sympatie. Pokud zní závěrečná reakce na vyřčenou cenu "e para mi, e para nosotros?" - A pro mě, pro nás, že jsme to právě my, tak cena bude jaká, dosáhne se většinou příznivějšího obchodu.

03326545.jpeg

Oni nejen vášnivě prodávají, oni sami ještě vášnivěji nakupují. A vůbec jim nevadí, že prodejci takřka zablokují chodník. Tam, kde už by i bez prodejního stánku prošli dva lidé vedle sebe jen tak tak, tam si postaví stánek a Mexičané nadšeně nakupují. Všudypřítomné tortilky (kukuřičné placky) s masem a jiné bohatě kořeněné pochutiny, vedle toho baterky do přehrávačů, cokoliv. A to všechno nějak zní. Hudbou, štěbetáním lidí i ptáků v korunách stromů, smíchem i pláčem, drnčením motorů i reprobeden, cinkáním kostelních zvonů anebo automatu na mince u WC.

03326543.jpeg

A o tom všem budou dvě Čajovny v sobotu 28. února a v neděli 1. března. O zvucích měst i pralesa a samozřejmě, a to především, o hudbě. O mariachi, lidových muzikantech všeumělech, na jejichž eklektickou, avšak vždy akusticky přednášenou produkci můžeme nahlížet jako na jev pokleslý, avšak rozhodně nezajímavý. Má své opodstatnění a funkční uplatnění i větší či menší autenticitu, obzvláště v lokalitách se svérázným géniem loci, jako je Plaza Garibaldi v hlavním městě. O hudbě původních obyvatel, o mexickém rocku, popu, hip hopu i elektronice. Vedle terénních zvuků a hudebních ukázek v pořadu také zazní řada rozhovorů s hudebními odborníky z univerzit, jako jsou Julia Palacios, José Antonio Robles nebo Mark A. Hernández, z rozhlasových stanic a gramofonových vydavatelství, jako je například Felipe Dávalos anebo s muzikanty, jako jsou Tereza Estrada Rodríguez nebo Andrés Contreras.

03326550.jpeg

Překlady rozhovorů laskavě přednesli Jiří Starý, Jaroslava Haladová a Václav Vraný.

autor: Aleš Opekar
Spustit audio