Avlija aneb Moraváci hrají balkán
„Balkánská hudba je moravské hodně blízká, třeba sedlácký tanec je podobně kulhavý jako liché rytmy z Balkánu,“ tvrdí akordeonista Josef Keller.
A ví, o čem mluví. Má zkušenosti z různých cimbálových muzik. Od moravského a slovenského folkloru přišla i zpěvačka Ladislava Bačíková. U zrodu skupiny Avlija ale stáli dva nefalšovaní Srbové.
Ve skupině už je dnes jen jeden – hráč na flétnu frulu Nikola Djokič. Z dosud nejmenovaných doplňme hráče na darbuku Dušana Medlu a zpěvačku Simonu Kellerovou. Ke kapele ještě patří kontrabasista Ondřej Mikulka, ten se však nezúčastnil vystoupení, které jsme v brněnské Staré Pekárně 5. října 2016 nahráli a nyní nabízíme k poslechu.
Předivo melodií ze Srbska, Bulharska, Makedonie, Rumunska a dalších oblastí je tak tkáno jen z velmi průzračných nitek hlasů a flétny fruly. Jediným harmonickým nástrojem je akordeon a břitký rytmus obstarává pohárový buben orientálního původu, darbuka.
Josef Keller v krátkém rozhovoru před koncertem objasňuje přístup moravské kapely k balkánským inspiracím včetně otázky, co že znamená to slovo avlija? Jde o výraz původně z turečtiny, pojmenovávající vesnickou dvoranu, kde se odehrávají společenské veselice nejrůznějšího druhu. A zpěvy, tanec a pištba v nich hrají zásadní roli. Proto i Avlija vítá, když se na jejích vystoupeních tančí a zpívá vespolek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
