Břetislav Malý vypustil draka v krajině barev

Břetislav Malý začínal s krajinomalbou, ale protože mu podle jeho slov tenhle žánr nikdy nešel, zkusil to následně s abstrakcí, aby nakonec skončil u tematizování obrazu a malby.

Vyrůstal v Orlických horách – v oblasti slavných krajinářů jakými byli Antonín Hudeček či František Daněk-Sedláček a kam zajížděl i Antonín Slavíček. Na střední škole se zase setkal s tvorbou Stanislava Lolka a Otakara Lebedy.

„Musím ovšem upřímně přiznat, že moje tehdejší obrazy byly spíš podprůměrné – byly strašně přebarvené a měly výrazný rukopis. Tedy vše, co by dobrý krajinář mít neměl.“ Nicméně právě na základě těchto krajin byl Břetislav Malý přijat na brněnskou Fakultu výtvarných umění.

V průběhu studia se jeho tvorba transformovala skrz nejrůznější životní události a zážitky do nových poloh. „Až jsem jednoho dne při stěhování depozitu zjistil, že když poskládám všechny ty obrazy vedle sebe, je z nich jasně patrné, že už mi dávno nejde ani o krajinu, ani o cestovatelské zážitky, ani o prostitutky z periférie, ale že se na všech mých plátnech objevuje rytmus barev – jakési malířské hrátky s barvami.“

„A tehdy jsem přešel – tedy přes krátké období příšerných abstrakcí, kdy jsem se pokoušel přemalovávat své krajiny – k sérii obrazů nazvané Odlesk, která byla založená čistě na vztahu barvy a materiálu,“ říká malíř o své specifické technice, které byla věnovaná i jeho diplomová práce.

Břetislav Malý – Úplný prostor tří základních barev, 2016, 200 x 350 cm - olej na plátně |foto: Kiva

Série Odlesk je podle autorových slov mezníkem v jeho tvorbě. Od tohoto momentu se rodák z Hradce Králové věnuje výhradně abstraktní malbě, kterou „glosuje v úvahách o její podstatě, skládá a opět rozkládá.”

Krásně to bylo vidět například na právě skončené výstavě Ludwig vypustil draka v pražské White Pearl Gallery, která byla věnována pasážím z textů Ludwiga Wittgensteina, z nichž Břetislava Malého nejvíce zaujaly úvahy o základních barvách a o jejich vztazích, stejně jako o vztazích věcí obecně, kdy se při drobné změně nastavení kontextu mění podstata pozorovaného objektu.

Moravský malíř zde vychází z představy vypuštěné křehké konstrukce, která se po odpoutání od země mění v šedou tečku, až nakonec zmizí v amorfním skupenství mraků. Pokud však přitáhneme šňůru, drak se nám opět zjeví…

Přesnější představu o tvorbě Břetislava Malého si navíc lze teď učinit i na základě právě vydaného katalogu nazvaného Břetislav Malý 2, který shrnuje práce z posledních tří let tohoto pozoruhodného malíře.