Hudba k textu i hudba v textu

29. listopad 2015

„Text by měl být trochu hravý, měl by si uvědomovat, že smrtelná vážnost nemusí být vždycky na místě. Může si pomoci hrou, vtipem, komikou – nejenom situační a významovou, ale i slovní. Ale za tím vším by mělo být nějaké sdělení. Může být vážné, ale může to být i sdělení absurdity.

Sdělení chvíle, která je tak pitomá, až je nádherná. I z těchto chvil, které bychom nejraději zapomněli, se dá vytěžit zpráva, že i trapnost má na světě nějaký smysl, že tu k něčemu je a nedělá z nás nutně pitomce, ale možná nám ukazuje, kdo doopravdy jsme,“ myslí si o písňových textech literární historik, básník a textař Jakub Chrobák.

Na téma text a hudba se v Čajovně z Ostravy zamýšlí spolu s bluesmanem a frontmanem kapely Zpocený voko Jiřím Neduhou. Na přetřes přijdou písničkáři-básníci, básníci-textaři, literáti, pro jejichž texty je podstatný rytmus a jakási hudba v textu. A řeč je i o básnících, po jejichž dílech hudebníci rádi sahají – Hrabětovi, Kainarovi, Reynkovi či Skácelovi. „Hranice, kdy můžeme mluvit o zhudebněné básni a kdy o písňovém textu, je nesmírně tenká. To ale neznamená, že neexistuje. Akorát se komplikovaně vysvětluje. Kdybych měl já tu dělicí čáru určit, tak je pro mě podstatné, jestli ten text obstojí nebo neobstojí na bílém papíře. Vím, že tohle kritérium zní banálně, ale já to neumím pojmenovat jinak,“ míní Jakub Chrobák. V Čajovně o textu a hudbě samozřejmě nechybí ani muzika. Těšit se můžete třeba na songy kapel Ležérně a Vleže, Zpocený voko či Sváti Karáska s Oborohem.

autor: Monika Horsáková
Spustit audio