Kdo chodí v Česku na kulturu?
Chodí do kin víc muži, nebo ženy? Co vědí pořadatelé kulturních akcí o svých návštěvnících kromě výsledného počtu prodaných vstupenek? Chodí návštěvníci kin i do divadel a na koncerty, nebo jde o jiné lidi? A jaký mají akce – jako např. festivaly – reálný ekonomický přínos?
Hosty čtvrteční Čajovny 28. srpna byli Václav Stříteský a Jan Hanzlík z pražské VŠE, kteří publikovali obsáhlý výzkum návštěvníků českých kin, Martina Černá z Divadelního ústavu shrnula dosavadní znalosti o návštěvnících divadel, a Lucie Bartoňová, koordinátorka projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR 2011-2015 přiblížila publikum hudebních festivalů a především ekonomické dopady kulturních akcí v Česku.
Kdo chodí do kina
V minulém roce přišlo do českých kin přes 11 milionů lidí, a to na přesně 413 251 evidovaných promítání. Od roku 2005 nikdy neklesla návštěvnost pod 10 milionů. Počet projekcí od poloviny 90. let setrvale narůstá. Jaké věkové skupiny jsou nejvěrnější diváctvo? Václav Stříteský, Jan Hanzlík a Miroslav Karlíček ve studii Čeští návštěvníci kin z pohledu filmového marketingu například tvrdí, že dominuje věková skupina 16-25 let a že „do kina chodí spíše ti, kdo aktuálně studují, než jednoduše lidé s vyšším vzděláním.“ Jaká média sledují filmoví návštěvníci?
Kulturní akce mají vyčíslitelný finanční přínos. Jaký?
Například na 10 hudebních festivalů, které jsou členy Asociace hudebních festivalů České republiky se v jednom roce prodalo přes 108 000 vstupenek. Tyto vstupenky využilo přibližně 46 485 unikátních návštěvníků, z nichž každý navštívil průměrně cca 2 koncerty v rámci jednoho festivalu. Návštěvníci utratili 53, 7 mil. Kč za vstupenky na festivaly. Dalších 51,9 mil. Kč utratili v souvislosti s návštěvou festivalu za ubytování, stravu, dopravu, další služby a nákupy. Je to dost na to, aby se vyplatilo platit kulturní akce z veřejných zdrojů?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
