Něco cirkusového, Nejasný rozměr a Family
Výtvarník, básník a prozaik Viktor Špaček vydal letos dvě knihy – povídkový soubor Něco cirkusového a sbírku poezie Nejasný rozměr. Oba tituly představil v sobotní živě vysílané Noční Čajovně.
V. Špaček se narodil v roce 1976. Vystudoval sochařství na VŠUP u Kurta Gebauera. Napsal sbírky Zmínky a případky (2007) a Co drží Nizozemí (2010). Je také zastoupen v italské antologii mladé české poezie Rapporti di errore (2010), v anglické antologii From a terrace in Prague (2011) a ve třech ročnících sborníku Nejlepší české básně.
Knížku Něco cirkusového (vyd. dybbuk), o kterou jsme i soutěžili, recenzoval Marek Lollok na webu iliteratura.cz. V článku nazvaném Něco důležitého mimo jiné uvádí, že mnohoznačnost názvu knihy „je trochu zúžena v titulní povídce, v níž jde o vhled do života opuštěného, respektive opouštěného muže, který se prostřednictvím mobilního telefonu snaží spojit se svou partnerkou; ´něčím cirkusovým´ je zde střídavě se napřimující a padající nafukovací panák-reklamní poutač, jenž muži zvenčí nahlíží do bytu. Nad celou knihou pak snad slovo ´cirkus´ můžeme chápat obecněji – jako výstižnou charakteristiku světa, jejž autor čtenáři předkládá. Některé povídky koneckonců pracují s prvky, které si s cirkusem můžeme spojovat (sebeprezentace, přetvářka, manipulace); i jejich postavy bychom v rámci této metafory mohli vykládat: jde o hrdiny, kteří touží zažít rozlet a slávu artistů, nakonec ale setrvávají v roli smutných klaunů.“
Podle nakladatelství Perplex, které vydalo Nejasný rozměr, tento „nový soubor textů Viktora Špačka potvrzuje obecnější tendenci v současné české poezii, která postupně opouští vyčerpané lyrické obsahy a snaží se více a přesněji reflektovat reálnou existenci v reálném světě 21. století. Centrem autorova záběru jsou často sousedské, pracovní, partnerské a obecně mezilidské vztahy, jejichž (ne)funkčnost je dnes a denně testována a nepříjemně obnažována v banálních situacích. Zde autor kromě pozorovatelského talentu a mnohdy nesmlouvavého postřehu dovede uplatnit také nadhled, odstup a (sebe)ironii, prozrazující lidskou i tvůrčí zralost. Právě tyto ´lehčí´ polohy dodávají autorově poezii určitou ozdravnou katarzi, uplatňuje je však uměřeně a ukázněně: aniž by obrušovaly ostrost jeho básnické výpovědi a ubíraly jí na naléhavosti.“
V pořadu jsme vás dále zvali na novou inscenaci s názvem Family, kterou nastudoval Cirk La Putyka a premiéru má 14. října v prostoru Jatka78. Do studia přišel principál souboru, autor koncepce a režisér Rosťa Novák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
