Nina Attal: Dotáhnout nápad na co nejvyšší úroveň

Čajovna byla tentokrát plná blues, soulu, funku, popu v tvorbě mladé francouzské zpěvačky a kytaristky Niny Attal. Ta má ve svých pětadvaceti letech na kontě tři alba, sklízí ohlas na prestižních bluesových i jazzových festivalech a sympaticky posouvá běžné vnímání toho, co znamená být zpěvačkou ve funkové kapele.

Nina Attal pochází z Paříže. Začínala nejprve s klavírem, který ale záhy vyměnila za kytaru a začala chodit jamovat do bluesových klubů. V sedmnácti letech se rozhodla přihlásit do soutěže mladých talentů v rámci festivalu Blues Sur Seine, kde získala pět cen. To jí otevřelo cestu k předním festivalům nejen ve Francii, ale i v Německu, Beneluxu a Kanadě, kde se s velkým úspěchem představila na Mezinárodním jazzovém festivalu v Montrealu.

V květnu 2010 vydala své první EP Urgency, které vyvolalo velký ohlas. Zpěvačka vydání doprovodila rozsáhlým turné, čítajícím přes sto koncertů. Její živá vystoupení jsou nabitá energií, plná chytlavých kytarových riffů, basových groovů a skvěle sehrané dechové sekce. Nina Attal se zkrátka umí obklopit vynikajícími muzikanty a dotáhnout tak své hudební nápady na co nejvyšší možnou úroveň.

Nina Attal |foto: Oficiální Facebook Niny Attal

Při koncertech je zjevné, kdo všemu velí – Attal, na hony vzdálena pěveckým klišé soulových zpěvaček, je sebevědomá charismatická frontmanka, zpívající vlastní autorský repertoár, který skládá spolu s kytaristou a spoluhráčem Philippem Devinem. Mezi své hlavní hudební vzory řadí BB Kinga, Prince, Lennyho Kravitze, Stevieho Wondera, Ettu James a Michaela Jacksona.

Třetí album Niny Attal nese název Wha a vzniklo v legendárním newyorském studiu Avatar. Podílelo se na něm hned několik hudebníků z francouzské funkové kapely Electro Deluxe, které jsme věnovali říjnovou Čajovnu.

Nina Attal – Wha (2014) |foto: Skip Records

Z této skupiny přizvala varhaníka Gaela Cadouxe a dále celou dechovou sekci, kterou tvoří trombonista Bertrand Luzignant, trumpetista Vincent Payen a saxofonista Thomas Faure. Zpěvačka tak měla k dispozici skvěle sehrané muzikanty, kteří spolu hrají již řadu let, a na výsledku se to výrazně podepsalo. Když k nim ještě připočteme varhaníka Cory Henryho, který vystupuje se skupinou Snarky Puppy a basistu Jerryho Barnese, tak nahrávka nemohla dopadnout nezajímavě.

Album je pojmenované podle legendárního klubu Café Wha v newyorské Greenwich Village, kam chodíval Jimi Hendrix, Bruce Springsteen i Woody Allen. Podívejte se na klip ke skladbě Ain’t Gone.