Sardinie: Moře, víno a odkaz Andrey Parodiho

14. listopad 2016

Sardinie je ostrov proslulý nejen plážemi, ale i unikátní hudbou. Tím nejznámějším žánrem je sardinská polyfonie, ovšem vedle ní ostrov nabízí širokou mozaiku dalších žánrů, které v pondělní Čajovně 14. listopadu přiblížila reportáž Petra Dorůžky.

Například odkazu zpěváka Andrey Parodiho, který dokázal propojit kulturu svého ostrova se světem, je dokonce věnována soutěž, probíhající každoročně v Cagliari, malebném přístavu na nejjižnějším cípu ostrova. Vedle spisovné italštiny je možné slyšet i dialekty z Neapole, Sicílie i z Kalábrie, nejjižnějšího cípu Apeninského poloostrova, odkud pochází skupina Lamorivostri.

Unikátní hudební scénou se může pyšnit Neapol, kde se prolínají archaické styly s ostrým rytmem tarantelly i s písněmi, z nichž se zrodila opera. Neapolskou hudbu i dialekt na finálových koncertech soutěže reprezentovala skupina Vesevo, která si vybrala název podle archaického označení pro sopku Vesuv.

Sardindský zpěvák Andrea Parodi, jehož odkazu je soutěž věnována, zemřel předčasně na rakovinu na vrcholu své dráhy ve věku 51 let. Během života spolupracoval s řadou umělců světového renomé, včetně amerického kytaristy Al di Meoly, který na soutěži vystoupil jako host.

03736028.jpeg

Krátce před smrtí pracoval Andrea Parodi na společném albu se sardinskou zpěvačkou Elenou Leddou, která je uměleckou ředitelkou soutěže. Její kolega, Riccardo Tesi, hráč na italskou harmoniku organetto, ji žertem označuje za „nehmotné kulturní dědictví Sardinie“. Ledda je unikátní osobností díky lehkosti, s níž dokáže lidové melodie propojit se závratným tempem i věčně proměnlivými výrazovými ornamenty.

Nejlepším příkladem je sardinská píseň Inghirios, kterou natočila v několika verzích. Duet a zároveň tak trochu hudební rébus pochází ze společného alba s Andreou Parodim. Ten měl totiž značně vysoko položený hlas, a tak není lehké ho od zpěvu Eleny Leddy odlišit.

Spustit audio