Tanya Tagaq, mírumilovná žena cloumaná vztekem a zlobou: „Nedivím se, že spoustu lidí děsím.“

Ne každý dokáže napoprvé její nelidský až zvířecí projev přijmout. Je také pochopitelné, že se najdou posluchači, kteří zpěvaččinu tvorbu nezvládnou uchopit ani na několikátý pokus, nebo Tagaq rovnou označí za šílence.

„Moje hudba není o dobrovolnosti. Jedná se o chemickou reakci na zvuk, bez možnosti se ovládat. Sledovala jsem záznam svého představení a sama těžko chápala, co vidím. Málem jsem dostala strach. Nedivím se, že spoustu lidí děsím,“ chápavě uznala rozpoložení některých posluchačů.

Ti, co si dají tu práci se zjištěním, proč zpívá tak jak zpívá, s čímž pevně souvisí i to o čem zpívá, se doberou komplexního obrazu inuitské umělecké aktivistky a možná se hned napoprvé a navždy zbaví potřeby ji s kýmkoliv srovnávat. Snad jen samu se sebou, tedy album od alba.

S novinkou Retribution Kanaďanka nejenže neskrývá, jak hodně je naštvaná, ale odhodila i veškeré hudební zábrany. „Považuji se za mírumilovnou ženu, zároveň se mnou ale cloumá vztek a zloba,“ vysvětlila své vnitřní rozpory.

Maluje obraz světa v krizi, těsně před zkázou. Ostře se vyjadřuje ke změně klimatu, varuje před hrozící ekologickou katastrofou a drastickému ničení přírody. Vztek matky Země roste, odplata bude rychlá. Zničili jsme její půdu, vysáli její sladkou černou krev,“ zpívá Tanya Tagaq.

Drsně se opírá i do vztahu majoritní společnosti k Inuitům a jejich právům na půdu a kulturu nebo do lovu hlavního zdroje jejich obživy – tuleňů. „Je to děsivý pocit, jakoby někdo lovil nás. Já a moje dcery máme čtyřikrát větší pravděpodobnost, že budeme v této zemi zavražděni,“ uvedla Tanya už před lety.

Bohužel bezvýsledně. Na novince proto znovu připomíná bezmála pět set zavražděných, znásilněných a ztracených inuitských žen a požaduje důsledné vyšetření všech případů.

U Tanyi Tagaq můžeme hovořit o totální vokální improvizaci. Jedná se vlastně o součást tradiční inuitské hry katajjaq, jakéhosi souboje, kdy inuitské ženy už staletí nahrazují zbraně hrdelním zpěvem. Stojí proti sobě, tváří v tvář, drží se za ramena a vydávají neuvěřitelné zvuky, sípají jako divoké husy, vymýšlejí si slova, zpívají, snaží se vzájemně trumfnout v nápaditosti do chvíle, než se jedna z nich vydá ze všech sil, ztratí ve zvukovém koloritu nebo úlevně rozesměje a tím prohraje.

Tanya Tagag musí zastoupit obě sokyně a o to víc zní neuvěřitelněji, především v souvislosti s inovativním přístupem k tradici, k jakému se nikdo před ní neodvážil. Na albu Retribution inuitské umění konfrontuje s tradicí hrdelního zpěvu z rusko-mongolské Tuvi, reprezentovanou fenomenálním zpěvákem Radiem Tyulyushem, bývalým členem skupin Yat-Kha a Huun-Huur-Tu.

Natáčení proběhlo jako obvykle znovu převážně ve formě studiové improvizace pod vedením věrného houslisty Jesseho Zubota. Skladby zahrnují i terénní nahrávky zpěvaččina otce, hostujícího kanadského rapera Shada, sbor Element Quire nebo hlas inuitského zpěváka Rubena Komangapika.

„Pocházím z experimentálního improvizačního prostředí, zároveň jsem posedlá hardcore popem a moderními zvuky. Ráda věci rozbíjím a hned dávám dohromady a přitom hledám nové hudební vyjádření,“ řekla Tagaq k albu Retribution, zakončeném svéráznou verzí skladby Rape Me od skupiny Nirvana.