The Calais Sessions: Když je nahrávacím studiem uprchlický tábor

Kdy jindy než teď by měli hudebníci reagovat na lidské tragédie, vyvěrající z války v Sýrii a teroristického pekla, rozpoutaného lidmi neváhajícími pro svůj pokřivený výklad víry vraždit? Ujali se toho bezejmenní i velké hudební hvězdy.

Projekt Africa Express, vedený rockerem Damonem Albarnem, například za nezměrného úsilí umožnil vznik padesátičlenného The Orchestra of Syrian Musicians, složeného ze členů národního syrského symfonického orchestru, kteří se před válkou rozutekli do celého světa. Koncert proběhl loni 25. června v londýnské Royal Festival Hall a v přímém přenosu byl přenášen na You Tube.

K Syřanům se přidali americká zpěvačka Julie Holter, britský rocker Paul Weller a spousta Afričanů: Bassekou Kouyaté, Seckou Keita, Noura Mint Seymali nebo Rachid Taha. Záznam vyšel na albu Africa Express Presents… The Orchestra of Syrian Musicians & Guests. Za obrovského zájmu pak loni společně otevírali festivaly v Glastonbury nebo Roskilde.

The Calais Sessions

Zprávy z Džungle, uprchlického tábora ve francouzském Calais, nikdy nezněly příjemně. Obsahovaly až příliš mnoho utrpení, bezvýchodnosti a absence jakéhokoliv jiného řešení, než k jakému nakonec došlo. Než do tábora vjely buldozery, aby ho srovnaly se zemí a přes pět tisíc obyvatel bylo evakuováno, dorazila sem s přáteli britská violoncellistka Vanessa Lucas-Smith.

Výprava zahrnující také hudebníky ze skupin Jamiroquai, Submotion Orchestra, The Boxer Rebellion a Allegri Qartet do tábora přivezla spoustu afrických a blízkovýchodních nástrojů s nápaditou myšlenkou: umožnit lidem s těžkým osudem najít v důvěrně známém, s domovem je sbližujícím zvukem loutny oud, flétny ney nebo darbouky příležitost pro meditaci, očistnou zábavu nebo je inspirovat k dychtivému vyprávění svých příběhů.

„Když jsme nástroje rozdávali, i těm, co na ně neuměli hrát, to přišlo jako kdyby se jednalo o vodu, chléb nebo topivo. Jako kdy šlo o něco, co ke svému životu opravdu potřebují,“ uvedla Vanessa, vědoma si toho, že většina obyvatel Džungle pochází ze zemí, kde hudba představuje cosi jako dýchání, symbol odolnosti.

Za pravdu ji dala turecká zpěvačka kurdského původu Çiğdem Aslan, žijící dnes v Londýně: „Cítila jsem se zprvu v táboře bezmocná, nebyla jsem si jistá, ale pak jsem pochopila, že díky hudbě dokážou být lidé odolnější.“

Za pár hodin nezbyl jediný nástroj a táborem se rozezněly písně. Chvíle pro útěchu se zanedlouho proměnila v nápad natočit skladby, na kterých se rovnou měrou budou podílet amatérští hudebníci z Afgánistánu, Sudanu, Eritree, Kurdistanu nebo Sýrie spolu s profesionály. Tak vznikly The Calais Sessions.

Sehnal se generátor na výrobu elektřiny a během osmi měsíců vzniklo v Džungli benefiční album Sessions of the World, výsledek nezištné spolupráce týmu bezmála dvou stovek dobrovolníků z tábora a celé Evropy. Výtěžek půjde na charitu a pro britskou neziskovou organizaci Citizens UK, pomáhající nezletilým dětem na útěku bez rodičů.

Text k emotivnímu singlu Khandahar složily dvě malé sestry z Afganistánu: „Máme příliš mnoho problémů, žijeme v karavanu a přemýšlíme o kamarádech. Úsměv z tváře nám ale žádný den nezmizí, protože jsme svobodní. Jako ptáci.“

Absolutním vítězem ankety Transglobal World Music Chart se stalo krásné album Amerli, natočené skupinou Refugees for Refugees, poskládané z absolventů prestižních hudebních akademií z Blízkého východu a Tibetu, nucených utéct před válkou do Evropy a toho času žijících v Belgii.

Album není jen působivým záznamem střetu rozdílných hudebních kultur, nýbrž přináší i dojemné zjištění, že nové, veskrze cizí prostředí dokáže i v nešťastných lidech na dně probudit instinkty mistrovských hudebníků a zpěváků.

The Calais Sessions – z nahrávání ve francouzském uprchlickém táboře |foto: Oficiální Facebook The Calais Sessions