Výtvarná událost roku 2016. Kleinhamplová a Štětina v zahraničí, cena pro galerii SVIT a miliónový Kupka

18. prosinec 2016

Co zásadního se dělo na tuzemské výtvarné scéně v uplynulém roce aneb co byste označili za výtvarnou událost roku 2016? Zeptali jsme se ředitelky Ceny Jindřicha Chalupeckého Kariny Kottové, teoretika umění Karla Císaře, vedoucí Artyčok TV Vjery Borozan, zakladatele projektu ArtMap Tomáše Hrůzy a šéfredaktora časopisu Art+ Antique Jana Skřivánka.

Nemám rád žebříčky, zahajují všichni shodně svou odpověď v anketě zaměřené na výtvarné dění uplynulého roku. Nepřinášíme tedy hitparádu nejlepších výstav či nejoriginálnější děl, ale spíš přehled směrů a iniciativ, kterým stojí za to věnovat pozornost.

Karel Císař, teoretik umění

„Pozitivní tendence, která se dá vysledovat v uplynulém roce na té tuzemské výtvarné scéně, je určitá internacionalizace. Takové autorky jako Barbora Kleinhamplová nebo Tereza Stejskalová vystavovaly na 11. Bienále v Gwangju v Jižní Koreji. Matyáš Chochola, Jiří Skála, Roman Štětina nebo Jiří Thýn vystavovali na 11. Manifestě v Curychu. Roman Štětina vystavoval samostatně ve veřejné instituci Spike Island v Bristolu.“

03764708.jpeg

„Z osobních zážitků bych zmínil dílo Anne Imhof, její projekt Angst. To je performance, kde Anne Imhof, umělkyně, která bude Německo zastupovat na příštím benátském bienále, vytváří zvláštní situace na pomezí módní přehlídky, opery a volného času, kdy není jasné, kdo je do performance zapojen a kdo je pouhým divákem. Nastává pocit kocoviny nebo unavení, ten na mě v jejích pracích velmi silně zapůsobil.“

Vjera Borozan, vedoucí projektu Artyčok TV

„Těší mě, že konečně dochází na několika úrovních k diskusi o veřejném prostoru a uměleckých dílech v něm. Jako první uvedu projekt Vetřelci a volavky Pavla Karouse, který se věnoval mapování a ochraně normalizačního umění ve veřejném prostoru. V letošním roce vyšla kniha Manuál monumentu, editorkou je Anežka Bártlová a publikace se zabývá se vznikem monumentů a jejich osazováním. A zatřetí je to činnost spolku Skutek, který se už rok a půl snaží společně s politiky tuto agendu dostat na reálnou úroveň. Připravují novelu zákona, který by celou oblast umění ve veřejném prostoru ošetřoval.“

03764714.jpeg

Jan Skřivánek, šéfredaktor časopisu Art+ Antiques

„Z mého profesního zaměření byl uplynulý rok výjimečný řadou aukčních rekordů a celkově cen, které čeští sběratelé utratili především za díla českého umění jak na domácím trhu, tak v zahraničí. Jen za listopad na českých aukcích sběratelé utratili 438 miliónů korun, což jenom pro srovnání je víc, než byl v roce 2006 celkový roční obrat trhu. Padl také rekord českých aukcí, když se obraz Františka Kupky Série C1 prodal za 62 miliónů korun."

03764720.jpeg

„Z osobních zážitků bych zmínil probíhající výstavu Jana Merty v Městské knihovně. A rozhodně za důležitý počin, byť k výsledku mám svoje výhrady, považuju výstavu Karel IV. ve Valdštejnské jízdárně.“

Tomáš Hrůza, zakladatel projektu ArtMap

„Přišlo mi skvělé, že teď na konci roku galerie Svit získala cenu na NADA Miami Beach, první cenu vystavovatelů, takže dostali zadarmo stánek a mohli prezentovat svoje umělce. Z našeho regionu je ve světě známá polská scéna, od nás je to jen několik jmen, takže tohle je zase další krok ke zviditelnění českého výtvarného umění."

03764747.jpeg

„A obecně mám každoročně rád cenu Umělec má cenu, kterou udělují umělci do pětatřiceti let umělcům nad pětatřicet let. Vloni ji získal Jiří Surůvka, teď má výstavu v Galerii Futura.“

Karina Kottová, ředitelka Ceny Jindřicha Chalupeckého

„Zaujal mě projekt Divadlo utlačovaných: Strop, Láska a Placebo, kterého jsem měla možnost se zúčastnit, inicioval ho Tranzit Display v rámci takzvané institucionální transformace nebo terapie. Vyzvali kurátory, umělce a zástupce různých institucí z alternativní scény, aby se zúčastnili jistého druhu v podstatě terapie, která se jmenuje divadlo utlačovaných.“

03764749.jpeg

„Moc se mi líbila výstava Martina Zeta ve Futuře, vůbec současné zaměření Futury mi přijde zajímavé, například výstavy Anny Daučíková nebo teď Jiří Surůvka. Taky mě hodně potěšil návrat Rafanů na scénu.“

„V zahraničí mě zaujalo Berlínské bienále – i tím, že se o něm hodně diskutovalo, že ho hodně lidí kritizovalo, že už je moc komerční a moc popové, laděné hodně reklamním stylem. To je kritika oprávněná, ale mě zaujala i ta vlna odporu – že hodně lidí to bienále aktivizovalo. V tom je podle mě smysl umění, podnítit debatu. Jinak v Berlíně se mě silně zaujala ještě výstava Clemense von Wedemeyera v n.b.k.

Spustit audio