Zdeněk Troška kontra Čajovna

Babovřesky - Foto:  Falcon

BabovřeskyFoto:  Falcon

Babovřesky vládnou návštěvnosti českých kin. Rozhovor pro Čajovnu ale Zdeněk Troška předčasně ukončil, protože nechtěl odpovídat na „šťouravé“ otázky.

Když Zdeněk Troška natočil Kameňák, říkal si jakýkoli soudnější český divák, že už nemůže být hůř. Ale Troška poté natočil další dva díly filmu a ukázal, že to jde. A teď přichází s „letní komedií“ Babovřesky. 

Smysl pro lidový humor a jeho příp. hranice s nechutností, návštěvnost Troškových filmů, výhrady vůči americkým žánrovým filmům se zbraněmi, vulgárnost, stereotypy a další věci byly tématem (předtočeného) rozhovoru se samotným Zdeňkem Troškou, který ovšem režisér po cca 10 minutách ukončil naštvaným předčasným odchodem. Čajovnu tedy (neplánovaně rovným dílem) tvoří také rozhovor s filmovým kritikem Kamilem Filou a Michalem Koszorú, vedoucím fanklubu Zdeňka Trošky. 

 

Čajovna o fenoménu Zdeněk Troška. Připravil a uvádí Pavel Sladký.

Vložit na svůj web

Zdeněk Troška ve studiu Českého rozhlasu (při jiné příležitosti než bylo natáčení pro Čajovnu) - Foto: Jiří Mastík

Zdeněk Troška ve studiu Českého rozhlasu (při jiné příležitosti než bylo natáčení pro Čajovnu)Foto: Jiří Mastík

Zdeněk Troška (nar. 1953) , absolvent FAMU a Lycée Carnot v Dijonu v 80. letech (v dobrém) zaujal filmy Bota jménem Melichar o dětském prožívání školy a raných lásek a lidovou jihočeskou komedií Slunce, seno, jahody, ale také kostýmním atmosférickým snímkem Poklad hraběte Chamaré a Zkouškové období, filmem ze současnosti s důležitým queer motivem. Nejdůležitější linií jeho tvorby jsou dodnes populární komedie a pohádky (např. O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna ze mlejna, Z pekla štěstí ad.). 

V obou liniích jeho tvorby se v posledních dekádách silně prosazuje pitvořivý herecký projev, např. ve filmu Babovřesky doprovozený také tzv. mickeymousingem a zrychlenými záběry pohybu vesnických drben, vlastně titulních postav filmu. O třech možných důvodech (vědomých i nevědomých) tohoto speficického pitvořivého vedení herců mluví v pořadu Kamil Fila. Martin C. Putna v akademické studii Od Kršky do Trošky: Homosexualita a český film (v knize Homosexualita v dějinách české kultury) nabídl k pitvoření toto vysvětlení související se svým oborem GLBT/gender studies: „Ono vykreslování groteskních karikatur z lidového prostředí, jímž se vyznačují Troškovy komedie, i ono typické pitvoření, šklebení a vydávání bizarních zvuků, jimiž komunikují postavy Troškových pohádek – to není pouze snaha zalíbit se nejmasovějšímu divákovi. Je to rovněž transformace oné druhé „druhé stránky“ české homoerotické poetiky – oné „lidové“, fascinovaně zobrazující ubohost, trapnost a nechtěnou komičnost lidského chování a jednání. (...) V tomto smyslu patří Zdeněk Troška do dějin české homosexuální kultury více, než by se z témat jeho filmů na první pohled zdálo.“   

Babovřesky - Foto: Vojtěch Resler

BabovřeskyFoto: Vojtěch Resler

Novinka Babovřesky silně marketingově navazuje na (pro leckoho legendární) sérii Slunce, seno... a vznikly podle námětu slovenského fanouška těchto komedií Ĺuboše Draganovského. Ve skutečnosti se obrazově i scenáristicky více podobají trilogii Kameňák, poskládané ze vtipů (statisticky nejčastěji na sexuální a partnerská témata). Také zde jsou postavy jsou definované jako slepenec gagů, které má jeden herec předepsané scénářem, a proto nejsme schopni vnímat nějakou soudržnost. Troškovy komedie se setrvale snaží o zábavu na základě stvrzování stereotypů – ať už o Romech, jeptiškách, šlechticích, vesnických babkách, vojácích, doktorech a sestřičkách nebo jiných postavách, které se v Troškových filmech objevují v nadměrném množství. 

Režisér Zdeněk Troška s herečkou Janou Altmannovou při natáčení nové filmové komedie Babovřesky - Foto: Pavla Kuchtová

Režisér Zdeněk Troška s herečkou Janou Altmannovou při natáčení nové filmové komedie BabovřeskyFoto: Pavla Kuchtová

Výrazné divácké úspěchy svých filmů přičítá Troška upřímné snaze „pobavit a pohladit“ nenáročného diváka, který se nechce zaobírat „náročnými psychodramaty“ a tomu, že mile ironizuje „přežívající typické čecháčkovské způsoby života a mezilidské vztahy“. Nemalý podíl na úspěchu jeho filmu Babovřesky má jistě nostalgie – jak po zlidovělé trilogii Slunce seno..., tak v námětu samotném. Jak nostalgii po (v oné podobě nikdy neexistující) vesnické idyle, tak ve vztahu k různým technologickým novinkám. Starosta (Pavel Kikinčuk), lehce přitroublý muž v produktivním věku, mj. říká svým dcerám „ten váš internet, to jsou samý kecy“, distancuje se od něj, ačkoliv s ním denně pracuje. 

Důležitým prvkem diváckého úspěchu filmu Babovřesek je také masivní kampaň a kvalitní sponzorské financování filmu, spojené mj. s ostentativním product placementem. V Babovřeskách je obzvlášť nepřehlédnutelný dort medovník, který se v rodině starosty jí v každou denní dobu a ještě ho lze dát jako překvapení při příležitosti typu narozeniny, a nepřeslechnutelné Rádio Impuls. Opakování jeho sloganové prezentace (jde vlastně o marketing v marketingu) je silně za hranicí nechtěné parodie. 

Související weby

Fanweb Zdeňka Trošky

Autor:  Pavel Sladký  (PaS)
Pořad: Čajovna  |  Stanice: ČRo Vltava
Čas vysílání: všední dny 15:30 - 16:00, víkendy 23:15 - 24:00  |  Délka pořadu: 30-45 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 20. srpna  2016 v 23:15     Audio  rubrika: Aktuálně

    No Fun at All in the House of Dolls

    Skupina My Dead Cat patří na brněnské hudební scéně k dobře známým jménům. O něco méně známý je projekt, jehož název obsahuje jediné slušné slovo, kterým je předložka "z", a tak bývá představován například zkratkou...

     
  • 18. srpna  2016 v 15:30     Audio  rubrika: Aktuálně

    Gjermund Larsen Trio v Náměšti nad Oslavou 2015 (2/2)

    Poslechněte si druhou část záznamu koncertu z Náměště nad Oslavou, kde na festivalu Folkové prázdniny vystoupilo 27. července 2015 trio norského houslisty a skladatele Gjermunda Larsena.

     
  • 16. srpna  2016 v 15:30     AudioVideo  rubrika: Aktuálně

    Průkopnice funku Betty Davis a její dosud nevydané nahrávky

    Čajovna nás tentokrát zavedla do let 1968 a 1969. Z této doby pochází nahrávky, které ve studiích Columbia Records natočila zpěvačka Betty Davis. Téměř půl století ležely tyto písně ve sklepě vydavatelství a letos vyšly...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace