Dalších 7 vět, které nikdy neříkejte ženě

Po uveřejnění minulého fejetonu se strhla vlna ohlasů na to, jaké věty se nesmějí říkat ženám. No vlna  vlnka, abych se nenafukovala moc. Ovšem sama jsem si již při psaní prvního taháku pro muže říkala, že jeden asi nestačí, a tak se k tématu ráda vrátím.

A začnu od nápověd k nápovědám:

„Všimla sis, jak to sousedce dneska slušelo?“ To je jedna ze zakázaných vět, kterou uvedla na Facebooku čtenářka. A já jí musím dát za pravdu. I kdyby se vám sousedka sebevíc líbila, neprovokujte tím svoji ženu. Za a) ji urazíte, za b) ji zraníte a za c) přivodíte nic netušící sousedce trvalé potíže s vaší chotí.

Jedna věc jsou idoly z přítomnosti, druhá ty z minulosti. Žádnou z nás nepotěší, když utrousíte: „Helča to dělala líp,“ ať už se tím „to“ myslí cokoli.

A nemusíte se dokonce vůbec pouštět do srovnávání. Ráda bych vás upozornila, že ženy se s vašimi ex srovnávají samy od sebe. Takže úplně stačí říct: „S Helčou jsme jednou…“ a i kdyby následující historka byla sebenevinnější, vaše partnerka si ji STOPROCENTNĚ vyloží jako výčitku, že tohle s ní nezažíváte, tohle vám schází, v tomhle je nedokonalá. Je-li ráznější, pošle vás i s Helčou do háje, v opačném případě se tím bude užírat, začne nad vším moc přemýšlet a vaše zážitky s ní budou opravdu čím dál tím tristnější…

• „Ale ona není zas tak špatná,“ tohle pronesete-li na obhajobu nějaké společné známé, můžete si být jisti, že tomu vaše žena porozumí následujícím způsobem: „On ji hájí. Proč ji hájí?? On s ní něco má!!!“

Zmírníme: „Máš pravdu, vážně už máš pár šedivejch vlasů.“ Poslyšte, kdo se vás na to ptal??? Pamatujte si, že POSTESK je výzvou k VYMLOUVÁNÍ DŮVODŮ K POSTESKU! Správná reakce tedy zní: „Ale vůbec ne, zrovna jsem si říkal, jak nádherně mladě vypadáš!“

Když už jsme u těch vlasů – nevyprávějte, prosím, blondýnám vtipy o blondýnách. Spousta plavovlásek je ve skutečnosti křehkých, kreativních a inteligentních. Zvlášť ty neodbarvené.

Nedávno jsem byla svědkem toho, jak dominantní muž ze čtveřice přátel zahlaholil směrem k jediné ženě u stolu: „Ty sis je nechala zmenšit?“ „Ne,“ hlesla žena, jíž bylo jasné, že nikdo kolem se jí teď nedívá do očí. Ten trotl měl zmlknout, uvedl ji do rozpaků hned dvojím způsobem. Ale on si ještě přisadil: „Těch je škoda, těch tvejch balónů, na těch jsi mohla vydělat!“ Měla jsem chuť se zvednout a vylít mu pivo na hlavu. Jenže – já pivo nepiju.

Ne všichni muži jsou ovšem neomalení pitomci. Ba naopak. Řada z nich je milých a plachých a ti jsou pro ženy obvykle daleko přitažlivější než alfa samci. A tak bych je na závěr chtěla povzbudit: Nebojte se nám říkat věci hezké! I kdyby to byly jenom sladké lži, naší sebedůvěře a tím pádem i kráse a zejména pak lásce k vám prospějí víc než třeskuté pravdy.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.