Eva Kadlčáková: Ještě k 17. listopadu
„Tak ti člověče uvažuju, že pojedu do tý Prahy,“ svěřil se mi jeden známý před sedmnáctým listopadem, „ale jsem nemocnej, mám antibiotika, abych se tam nezničil. Kdybych věděl, že to k něčemu bude…“ zauvažoval. „Bohoušku, nebude,“ odpověděla jsem mu lakonicky, „nikam nejezdi, pěkně si doma lehni a dívej se na televizi.“
Samotnou mě mrzelo, jak nedůvěřivý postoj ke změně ve společnosti mám. Třeba se mýlíš, okřikovala jsem se, zrovna jako v roce 89, kdy jsi šla místo na Albertov do kina, protože jsi tehdejší studentskou - a dlužno říct i svazáckou - iniciativu považovala za „ňáký další mávátka“. Ale televizní zážitek ze 17. listopadu 2016 dal mojí skepsi zapravdu.
Když jsem totiž večer zasedla k obrazovce, první, co na mě zamávalo, byly třepetalky v ruce Ženy za pultem, která právě se svými kolegyněmi procházela kolem prvomájových tribun se Štrougalem a Husákem. Nova Family zařadila pátý díl normalizačního seriálu z roku 1977 bezskrupulně na Den boje za svobodu a demokracii.
V primetimu lidových televizních stanic to zdaleka nebyla poslední rána mezi oči. Barrandov zrovna 17. listopadu nasadil první ze Třiceti případů majora Zemana. Na svém obrazově hudebním kanále vysílal šedesátiny Standy Hložka a sestřih z předloňského Silvestra, ve zbytku svých stanic běžné béčkové seriály.
Což byl případ i většiny ostatních českých programů. 1627. a 1628. díl Ulice na Telce, Kriminálka New York a Válka skladů na Fandovi, Námořní vyšetřovací služba na Cinemě, Ordinace v růžové zahradě na Nově, Kutil Tim 3, 4, 5 a 6 ze třetí série pěkně jeden za druhým na Smíchově, Průměrňákovi 21, 22 a 23 z druhé série na Prima Comedy Central, Vraždy na pitevně, Dr. Dokonalý a Teorie velkého třesku na dalších primáckých kanálech.
Všednodenní program mě zarazil i na veřejnoprávní ČT 1: Hříšní lidé města pražského 5 a 6. Byť Česká televize alespoň na šestou zařadila Kolju a na devátou filmové ohlédnutí za srpnem 1968 Zemský ráj to napohled, přece se ani ona neodvážila přerušit sérii divácky oblíbené detektivky. Od veřejnoprávního média by člověk ve státní svátek čekal víc.
Za dramaturgickou pietu k datu lze pochválit televizi Noe a CS film. Vkus a cit si zachovala i Prima Max a Film Europe Channel. A pak pochopitelně ČT 2 a ČT art i zpravodajská čtyřiadvacítka, která se tématu poctivě věnovala celých 24 hodin. Že projevy jí přenášené ve své nekonečnosti a frázích bohužel připomínaly doby před listopadem, za to televize nemůže.
Jen slova tentokrát nepostačí, pomyslela jsem si, projevy už dneska nikoho z gauče nezvednou…
Ale co ty, děvčico, tady s těma čudlíkama na ovladači, jak ty se k tomu hodláš postavit? Shromáždíš aspoň všechny ty tituly, které jsi 17. listopadu projela, a přeříkáš je lidem. Je to taky hodně málo. Ale snad to přispěje k pochopení toho, co se nám na nás samých nelíbí, ale nedokážeme s tím nic udělat:
Společnost je dnes v úplně odlišném rozpoložení, než v roce 1989, 1968 nebo 1939. Víte, co tehdy hráli v kině? Rok 39: Zborov, Eva tropí hlouposti, U pokladny stál, Cesta do hlubin študákovy duše, Kristián. Rok 68: Údolí včel, Rozmarné léto, Nebeští jezdci. Rok 89: Kopytem sem, kopytem tam, Oznamuje se láskám vašim, Sedím na konári a je mi dobre, Čas sluhů, Vlasy. A letos: óda na bezcharakterní postelovou mrchu Baarovou, další díl Básníků a Decibely lásky. Cítíte ten rozdíl?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
