Eva Kadlčáková: Levné věci
Uvelebila jsem se na posteli a vzala do ruky Dekameron. Konečně si ho přečtu. Znám ho jen z čítanek a na nočním stolku mi leží už dobré dva roky. Od té doby, co jsem si ho koupila… v Levných knihách.
Není to paradoxní?, jde mi hlavou nad stránkami z totalitního toaletního papíru, klasika světové literatury a „levná kniha“? Nezasloužila by kvalitní pevnou vazbu v kůži a papír hedvábný jako toaleťák filmových hvězd? Nedegraduje forma i obsah? Neponižuje čtenáře a neuráží autora?
Vezmu-li to od konce, Boccaccio by proti levnému vydání asi nic neměl. Však své dílo jako trochu „laciné“ zamýšlel. A nejspíš by byl překvapen, že jeho příběhy vůbec ještě vycházejí. Těšilo by ho, že dílo přežilo staletí. A i kdyby ne, každý spisovatel je snad radši, když jeho knihu lidé čtou, byť v ohmataném paperbackovém vydání, než aby ležela v zaprášených zlatých deskách zahrabaná na dně zapomenuté zámecké knihovny.
Co se týče obsahu, přelouskala jsem v levném vydání už pěkných pár literárních skvostů a rozhodně jsem přitom neměla pocit, že by na mě slova a věty, jejich melodie a význam působily méně. Levnou úpravou neutrpěl Nabokov ani Wilde, Flaubert ani Havel. Jediný, kdo trochu, ne úplně, ale přece jen trpěl, jsem byla já.
Jako čtenářce mi totiž vyhovuje mít zážitek kompletní. Číst krásnou literaturu a držet krásnou knihu. Jedno k druhému pro mne bez diskuse patří. Jedno si druhé zaslouží. Nebo ne? Jsou moje nároky přehnané?
Otevřela jsem na webových stránkách Levných knih složku „knihy pro náročné“. A co se nestalo: vyskočily odtud objemné tituly nejrůznějších encyklopedií - vín, Egypta, doutníků a historických bitev. Za náročného čtenáře je považován ten, kdo si kupuje knihy VELKÉ a TLUSTÉ. Cha cha, tak to tedy náročná opravdu nejsem…
Otázkou je, co se s námi, nenáročnými konzumenty, stane, povolíme-li své nenáročnosti uzdu. Jestliže přestaneme lpět na dobře zpracovaných knihách, pak se jistě také nepozastavíme nad zkopírovanými empétrojkami či přepálenými cédéčky popsanými fixem.
Nepostrádáme-li jejich originální booklety, pak nám dozajista nevadí ani neuzavíratelné papírové pouzdro levných dévédéček z bulváru. Že si s ním kupujeme i sajrajt zloby a závisti, je daň, kterou přehlížíme, nebo dokonce vítáme. Smysluplnost zaměňujeme za nesmysl. Čistou bavlnu za petlahvový fleece. A místo dřevěné podlahy si pořídíme laminátovou. Co na tom, vždyť je levnější a i ona má „vzor dřevo“. Jen jaksi postrádá jeho vlastnosti. Nehřeje…
A v tom to celé vězí. Imitace nenahradí originál, kopie zůstane bezcennou kopií, ropný produkt není živá kytka. Slevíme-li z jednoho, slevíme i z druhého. Znáte to: sundáte-li ženě jednu botu, shodí i druhou. Takto si ji postupně svlečete tak, jak potřebujete. Ale sex nerovná se láska.
No nic, dočtu si ten lacinej Dekameron. Přece ho nevyhodim…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.