Eva Kadlčáková: Nýmand

Potřebuju – a to naléhavě – kurz asertivity! Tato utkvělá myšlenka visela nad mojí hlavou jako transparent ve chvíli, kdy jsem se na sebe dívala do zrcadla a zprvu zděšeně, posléze odevzdaně sledovala, čeho se na mě dopouští profesionální vizážista.

Byl to hotový horor a já jsem nedokázala vstát z kadeřnického křesla a rezolutně říct: Tak dost, milý pane! To, co jste ze mě právě učinil, je jedním slovem strašné! Kdybych to měla rozvést, pak vypadám jako šedesátiletá bréca, která ze sebe chtěla udělat mladici, zkombinovaná s běhnou z E 55, střihnutá Marge Simpsonovou z kresleného seriálu a dotvořená podle ilustrací z Francouzštiny pro samouky!

Mám přece pěkné, zdravé a lesklé vlasy, jejichž půvab stačilo zdůraznit lehkou vlnou. Vy jste mi je ale vyčesal do vysoké natupírované čečule a dole nakadeřil tak, že vypadají jako zacuchaná chemlonová paruka, pane! A to, co jste provedl s mým obličejem – to není zásah vizážisty, ale zjevisty! A proto ihned odcházím, v žádném případě vám nezaplatím a ještě vás všude pomluvím. Tak!

Místo toho jsem – no hádejte, co jsem dělala? Seděla jsem tam jak pecka a moje ramena spolu se sebevědomím klesala stále níž. Když se mě na závěr profesionál zeptal, jsem-li spokojena, vydolovala jsem z pod make-upu smutný úsměv zohavené ženy a odpověděla, že ze mě udělal skutečně jiného člověka… Nebýt toho, že jsem měla za dvacet minut vylézt na jeviště, asi bych se zhroutila v depresi. Takto mi nezbývalo než rychle převzít iniciativu, dosvištět se umejt a sama a s citem uvést věci do pořádku.

Konec dobrý, všechno dobré… a tak bych pomalu na tristní zážitky se lživizážistou zapomněla. Kdyby mi je tuhle nepřipomněl jeden lékař. Zatímco jsem se mu snažila vnutit své subjektivní potíže, vnucoval on mě, jak mám objektivně nazírat na podstatu Izraelsko-palestinského konfliktu. I z jeho ordinace jsem odešla ještě jako slušná holka. Už ale s pevným odhodláním přestat být zároveň i blbá.

Nemám v úmyslu dál doplácet na neprofesionalitu ostatních. A nechci si být sama vizážistou i doktorem. Každému, co jeho jest. Pro sebe žádám kvalitní práci ostatních. Vstupuji do řad zdravě drzých lidí a v práci z počítače tisknu papíry s nápisem NÝMAND. Začnu jim je lepit na záda. Je na čase odlišit rádobyodborníky od sebe!…

Řekla jsem, že ty papíry tisknu v práci? Ne, tak prosím vás, to byl omyl, to mi jen tak uklouzlo, samozřejmě DOMA je maluju, ty papíry, doma, protože já v práci samozřejmě tvořím hodnoty, ty fejetony píšu a tak…

0:00
/
0:00
Spustit audio