Eva Kadlčáková: Recept na oteklé kotníky
Emancipace je skvělá věc. Umožňuje nám se realizovat. Jen někdy úplně jinak, než jsme zamýšlely. Například: s opuchlýma nohama u plotny…
Hodně o tom věděla má babička. V pěti letech mě naučila oddělovat bílky od žloutků a podstatné od nepodstatného. K podstatnému patřily práce a rodina. Od té doby hledám recept na to, jak zvládnout obojí…
…Například přiblíží-li se nějaké křesťanské svátky. U babičky jsme je slavili vždy v plném počtu a nejvyšším nasazení. Babička od božího rána šukala po světnici, snášela vejce, ale i mouku, kvasnice, cukr, sůl, máslo a mléko, zadělávala těžké těsto na vánočky a štoly.
Chystala kapra v rosolu, na modro i na řízky. Na kostičky krájela pytle rohlíků, brambor a kořenové zeleniny. Rukama jí prošly stovky kachen, bažantů a zajíců, kila svíčkové, litry smetany. Když se jí srazily knedlíky, promptně uvařila nové.
Na svátečním stole nesmělo nic chybět a všechno muselo být perfektní. Jedla jako poslední a jako vrabec. Šichta jí končila pozdě večer. Brzy ráno už jsme ji zase slyšeli roztápět v kuchyni…
Nevím, proč jsem si zrovna z ní musela vzít příklad! O letošních svátcích jsem zatím zdělala pětadvacet vajec, dvanáct másel, čtyři kila mouky, tři kila cukru, kilo sušeného mléka, kilo ořechů, velkou nutelu a tři čokolády na vaření. A ještě mě čeká bramborový salát ze škopku, pekáč kuby, plech lososa v těstíčku, hrnďál hrachové polévky, vývar, dvě slavnostně podnaditá kuřata, další brambory, další saláty a další nádobí.
A přes to, kolik jsem k tomu zběhala obchodů a nakoupila a zabalila dárků, končívám své dny o svátcích klidu ušoprtaná, s nohama nalitýma jako konve. Že vy taky? Tomu je potřeba učinit přítrž!
Pročež, pojďme spolu vymyslet, jak si užít rodinné pospolitosti, avšak jak tu neskonalou dřinu (a z ní vyplývající nenávist ke všem hodujícím) ze svátků jaksi vynechat:
1. sestavíme jídelníček
2. vyznačíme v něm ty součásti (jako cukroví, vánočka, perníčky apod.), které umí báječně připravit někdo jiný; tomu práci zadáme za úplatu
3. ze zbylého jídelníčku sepíšeme nákup, položky přesně specifikujeme
4. na nákup pošleme partnera
5. rozdělíme práci: děti budou chystat na stůl, manžel bude loupat šupiny a čistit maso, hosté se zapojí okrajováním brambor a zeleniny, samy si ponecháme finální přípravu jídel a výzdobu bytu
6. předvánoční úklid zadáme úklidové službě a půjdeme s kamarádkou na punč
7. s dárky zajdeme k balicí službě
8. před Štědrým dnem si vyzvedneme v chráněných dílnách nazdobené perníčky a necháme děti, ať je pověsí na stromek
9. na Štědrý den převezmeme od šikovné sousedky vánočku a cukroví a tchýni necháme naaranžovat je na stůl
10. dopoledne si předvaříme kubu a polévku, obalíme řízky a uvaříme brambory ve slupce
11. oběd v rámci půstu vynecháme
12. odpoledne si zajdeme na procházku a na Rybovku
13. vpodvečer smícháme salát, usmažíme řízky a ohřejeme polévku
14. na Boží hod setrváme v prádle, které nám přinesl Ježíšek, a nadělíme si pyžamový den! Jen strčíme drůbež do trouby, na přílohu se vyprdneme, dojíme prostě salát. Večer se nacpeme vánočkou a zapíjet ji budeme kakaem z mikrovlnky
15. na Štěpána se na oběd necháme pozvat a „poo“ si zajdeme třeba zabruslit. Brusle příliš neutahujeme, to aby nám náhodou neotekly kotníky!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka