Fejetony30. prosince  2017 v 14:20  

Eva Kadlčáková: Vánoční láska

Ilustrační foto - Foto: Fotobanka Pixabay

Ilustrační fotoFoto: Fotobanka Pixabay

Jak jsem se tak letos o svátcích dívala na televizi (anebo jsem při její kulise obalovala kokosové kuličky, řízky a dárky), tu jsem si povšimla jednoho společného znaku: vánoční příběhy jsou o lásce. Naprosto všechny.

I syžet mají jednotný: lidé se potkají, zamilují se do sebe, a když jim dojde, že jim pod rukama něco opravdového vzniká, rychle to začnou ničit. Pak se řadu měsíců trápí, až se jednoho svátečního dne, ideálně o příštích Vánocích, zase náhodně setkají a dojde jim, že bez sebe nemohou žít. Že to celé byl marný pokus uniknout něčemu tak strašnému, jako je láska. 

Vánoční filmy mají tedy i happyend. Protagonisté svůj marný boj vzdávají a rádi si navěky padnou do náruče. Ne tak ve skutečném životě. To před láskou vztahobojně prchají, děsíce se závazků citových i finančních. 

Vždycky jsem si myslela, že nových vážných vztahů se děsí jenom lidé středního a vyššího věku, jelikož jsou poznamenáni vážnými úrazy ze vztahů starých. Před časem mě ale vystrašila kamarádka, když mi líčila, jak její náctiletý syn zachází se svými několika milenkami. 

„To teď tak je, Evi,“ vysvětlovala mi Lenka, „mně se to taky nelíbilo. A divila jsem se, že to ty holky připustí. Ale i starší dcera mi potvrdila, že je to běžné. Že holky, aby vůbec měly kluka, musí na tyhle podmínky přistoupit. Oni už spolu prostě nechodí. Oni spolu jen spí…“ 

A přitom: seriózní průzkumy lidského štěstí dokazují, že jsme se svým životem spokojeni jedině, když ho smíme žít pro druhé. Když kolem sebe máme milující lidi. Takové, kteří s námi žijí ve skupině, jsou na nás hodní a jsou kvůli nám ochotni obětovat i trochu svého pohodlí. A my pro ně. Nesobecká láska je nejvíc. Láska takzvaně soucitná. 

Jenže zkuste dnes říct před ostatními slovo soucit, v době egomanické, leckdo vám pomalu vynadá. „Nejsem zvědavej na soucit,“ uslyšíte třeba. A vidíte, já jo! Mě potěší, když mě někdo polituje, fakt. Když mi sám nabídne pomoc. Ježiš, to je tak nádherný, když pro mě někdo něco udělá, i když nemusí… 

„Proč toho kluka pořád podporuješ?!“ útočí na mě občas kolegové kvůli dospělému synovi. Protože ještě moji pomoc potřebuje, odpovídám jim a bolí mě podtext té otázky. Nedokážu si představit, že bych pomoc bližnímu svému odmítla. Nebo že bych mu záměrně ublížila. Že bych myslela jen na sebe. 

Budete se smát, ale my jsme se doma při Člověče nevyhazovali - když se dalo táhnout jinou figurkou. Řeknete možná, že jsme děti v rodině nepřipravovali na to, že život je boj. Ale já vám budu oponovat: život může bejt prostě pěknej. A existují-li v něm jiná řešení, není důvod sahat k násilí. To jsme dětem ukazovali! 

Opravdu spoustu, spoustu toho dokáže obyčejná láska. „Představ si!“ hlásí mi Lenka, „náš kluk se zamiloval! Už nemluví o ničem jiném, než o té jedné! Tráví s ní veškerý čas a snesl by jí modré z nebe!“ Tak přece, budoucí generace jsou zachráněny! 

A co tím vším chci vlastně říct? Nic víc než: nežijme vánoční příběhy jen o Vánocích a skrze smyšlené postavy. Žijme je tady, teď, spolu a pěkně! 

Pořad: Fejetony Evy Kadlčákové  |  Stanice: České Budějovice
Čas vysílání: sobota 14:20; repríza: neděle 07:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 20. ledna  2018 v 14:20     Audio  rubrika: Fejetony

    Eva Kadlčáková: Chvála plavání

    Šla jsem si tento týden zaplavat, mimo jiné i proto, abych vymyslela, o čem bude nový fejeton. A jak tak plavu, jak si tak báječně pod tou vodou žiju, sleduju čáry pod sebou a nad hladinou se zplna hrdla nadechuju,...

     
  • 17. ledna  2018 v 07:40     Audio  rubrika: Fejetony

    Na nekuřácké hospody jsme si zvykli, ale teď nikoho ani nenapadne vyvětrat

    Už více než půl roku se v českých restauracích, barech a dalších stravovacích podnicích nekouří. Po bouřlivé diskusi, zda je to dobře, nebo je to nepřijatelné omezování podnikatelských a lidských svobod, se mi zdá,...

     
  • 13. ledna  2018 v 14:20     Audio  rubrika: Fejetony

    Eva Kadlčáková: Na světě je přece krásně

    Stárnu. Asi. Tedy rozhodně. A nejen to. Děje se se mnou něco podivného. Něco normalizačního. Dostávám se do situací, kdy si spolu se starými lidmi říkám, tohle já už nemám zapotřebí, tohle mě už netěší, anebo nezajímá....

     
Jihočeský kraj
  Stav vozovky: nebezpečí námrazy, Hořice
  Srážky: sněžení, Hořice
  Od 22.1.2018 22:20 do 24.1.2018 00:25; na silnici 120 u obce Borotín okres Tábor , délka 1.8km; mezi obcemi Borotín - Boratkov; ledovka, průjezd se zvýšenou opatrností

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace