Jan Flaška: Největší tajemství učitelů
Občas se mě někdo zeptá, proč se člověk stane učitelem. Jako žák, student a pedagog mám 35 let zkušeností se vzdělávacím systémem, takže vám to mohu prozradit: je to různý.
Například pro některé lidi je učitelské povolání životním posláním a údělem. Srdce svých žáků si přes veškeré překážky získávají kamarádským a spravedlivým přístupem a jejich žáci se na ně v těžkých chvílích obracejí i dlouho po ukončení školní docházky. Takoví učitelé jsou vzácní a vyskytují se téměř výhradně v amerických filmech.
Druhá odrůda pedagogů se rekrutuje ze zneuznaných hudebníků, zpěváků, herců a vůbec umělců, kteří touží po aplausu publika, ale řízením osudu a nedostatku talentu skončili na místo na pódiu někde v kabinetu. Touhu stát před plným sálem si kompenzují tím, že od osmi do půl druhé stojí před plnou třídou a nutí ji kreslit do slepých map pravé přítoky Labe.
Třetím typem jsou lidé, kteří - eufemisticky řečeno - rádi vyprávějí. Žáci jsou pro ně ideálními posluchači, protože nemohou utéct. Se svými čtyřmi historkami a dvěma vtipy, jimiž celá desetiletí šperkují učivo, by si stěží vystačili kdekoli jinde, ale ve škole se to - díky neustálé obměně obecenstva - snese.
Nejstrašnější typ učitelů se ovšem rekrutuje z lidí, kteří se v mládí hlásili na různé vysoké školy, ale vzali je jen na pedák. Takový učitel z nouze nezřídka založí svou kariéru na modelu „uspávač hadů“, v jehož podání zní i historie sexuální revoluce stejně zábavně jako derivace parametrické funkce.
Podobným modelem je diktátor - ten po usednutí za katedru diktuje a diktuje a diktuje. Vlastně je možná dobře, že se tihle lidé dostali jen na pedák a ne třeba na lékařskou fakultu.
Existují ale i učitelé - a já doufám, že jich je většina - co vlastně nevědí, proč se k učení dostali, ale baví je to. Občas jsou nudní, protivní, někdy se jim něco nepovede, ale přesto se snaží dělat svou práci tak, aby bavila nejen je, ale i jejich žáky. A ve skrytu duše doufají, že se z některých z nich taky stanou učitelé, aniž by vlastně věděli proč.
Osobnosti jihočeského kraje píší a čtou glosy pro Český rozhlas České Budějovice.
Jejich zamyšlení vysíláme každý všední den v 7.40 hodin, najdete je také v audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.