Bez české krajiny bych nemohl být, říká malíř Alfred Kindler
Umělec s citlivou duší, který velkou část života prožil v nepříliš snadné době – tak by se dal do jedné věty shrnout osud Alfreda Kindlera, malíře z Lipí nedaleko Českých Budějovic.
Alfred Kindler se narodil před devětaosmdesáti lety v krkonošské vesnici Staré Buky do početné rodiny, měl ještě šest dalších sourozenců. Vyrůstal ve vedlejších Chotěvicích, které byly převážně německé. I tatínek Alfreda Kindlera byl Němec, maminka Češka. „Před válkou si o nás lidi šuškali, ti jsou divní, mluví doma česky,“ vzpomíná malíř na konec třicátých let.
„Po válce se to zase otočilo, noví dosídlenci se na nás dívali skrz prsty, že jsme Němci,“ říká k dějinným zvratům. Na sklonku války, když už bylo obsazeno východní Prusko a Hitler potřeboval nutně vojáky, byl Alfred Kindler navzdory svému původu povolán do německé armády. V chaosu, který panoval, ale místo do boje, byl posílán z posádky na posádku, až skončil v severním Německu, kde padnul do britského zajetí. Domů se vrátil teprve roku 1947 a nastoupil jako textilní návrhář do fabriky ve Dvoře Králové.
Krajině dal přednost před emigrací
V čase komunistické totality uvažoval o emigraci, ale nakonec zůstal doma. „Já bych bez české krajiny nemohl být, mě by se hrozně stýskalo,“ říká o svém rozhodnutí.
Na jih Čech se Alfred Kindler přestěhoval s rodinou ze zdravotních důvodů před třemi desetiletími.
A hned se uvedl výstavou jihočeských krajinomaleb v galerii v Českých Budějovicích. „Po té výstavě mi říkali: Pane Kindler, je to jihočeská krajina, ale taková jiná,“ směje se reakci tehdejšího publika. „ Tak nevím, asi nedokážu dobře kopírovat. Pro mě je zdejší krajina především inspirací,“ uzavírá.
Poslechněte si celé vyprávění tak, jak jej zaznamenal redaktor Filip Černý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
