Miroslav Vondřička působil 30 sezón u národního basketbalového týmu

19. květen 2018

Když o Miroslavu Vondřičkovi prohlásíte, že je strakonickou legendou, nebudete přehánět. Jméno a vysokou postavu veterináře a basketbalového trenéra tam každý zná.

Strakonické košíkářky dovedl k nesčetným republikovým titulům, československé juniorky proměnil v mistryně Evropy, s ženskou reprezentací byl čtvrtý na mistrovství světa a šestý na olympiádě, u národního týmu působil celých třicet sezón! Sám aktivně hrál do dvaačtyřiceti let.

Miroslav Vondřička se narodil roku 1933 v Bratislavě, odkud se s ním rodiče na počátku války vrátili domů, do Pošumaví. „Ve Strakonicích jsem začal chodit do školy, tady jsme lítali po loukách a hráli fotbal. Na gymnáziu jsem se potom seznámil s chlapcem Oldou Slováčkem, pozdějším profesorem tělocviku na stejné škole, a ten mě přitáhl k atletice,“ vypráví.

Hledali sport, kterým by se zabavili pod střechou

„Dělali jsme všecko možný, běhali po Křemelce, zkoušeli výšku, dálku, závodili spolu v hodu kladivem a za večer udělali pět set otoček, takže jsme přišli domů úplně vyčerpaní. Ale bylo to krásné mládí,“ líčí Miroslav Vondřička s tím, že když nastala zima, hledali sport, kterým by se zabavili pod střechou. A tak přičichli k basketbalu.

Strakonice už tehdy měly svůj basketbalový tým organizovaný pod Čézetou. „A protože starší kluci nechtěli s námi bažanty nic mít, založili jsme si vlastní klub pod Fezkem. A tak to začlo,“ vzpomíná Miroslav Vondřička a jmenuje svoje tehdejší spoluhráče, kvintány a sextány strakonického gymnázia.

A to je pro jeho vyprávění typické. Sám o sobě mluví málo. Neustále připomíná kamarády, členy týmu, hochy, dívky a ženy, které později trénoval, své asistenty, kolegy, učitele, vzory.

Celé vyprávění Miroslava Vondřičky, které natočila v roce 2012 Eva Kadlčáková, si můžete poslechnout v pořadu Jihočeši v odkazu výše.

Spustit audio

Související