Představitelka pohádkových babiček a tetiček Libuše Havelková vyrostla na okraji Budějovic
„Hrát jsme si chodili za dráhu. Tam byly keře a vysoká tráva a my jsme si pořádali takové tajemné výpravy,“ vzpomínala Libuše Havelková na své dětství strávené v Českých Budějovicích. Herečka zemřela 6. dubna 2017 ve věku 92 let.
Za svobodna se jmenovala Drboutová, její rodiče měli ve 30. letech v Budějovicích malý koloniál. V krámku se museli otáčet a moc času jim na dceru a její dva starší bratry nezbývalo. Tatínek ale záhy zemřel, maminka krámek prodala a s rodinou se přestěhovala dál od centra, na budějovickou periferii.
„Tam jsme nějak přežívali, ani nevím, jak to maminka dokázala, že nás uživila,“ komentovala Libuše Havelková s odstupem osmdesáti let. Nakonec rodině vypomohli příbuzní, kteří sehnali byt v pražském Karlíně a rodina Drboutových se odstěhovala z jihu Čech.
V Praze malá Libuše začala zpívat v Khünově dětském sboru. „Khün nás zkoušel tak, že jsme museli zazpívat Kde domov můj. Když to bylo čisté, tak nás vzal,“ vzpomínala s úsměvem na přijímací zkoušky do legendárního hudebního tělesa. A od zpěvu to byl již jen kousek na konzervatoř a k herectví.
Za války fárala v solných slujích
Ale přišla válka, nacisté konzervatoř zavřeli a Libuše Havelková byla poslána na nucené práce do Německa. „Nejdřív jsme byli v Berlíně, pak ale celou fabriku odlifrovali do jednoho solného dolu. Každý den jsme fárali a pracovali v solných slujích,“ popisovala herečka válečná léta.
Ke studiu se tak mohla vrátit až v roce 1946. Poté tři roky hrála v Ostravě a pak přešla k angažmá u E. F. Buriana. Nejdéle ale působila v Národním divadle. Nastoupila do něj v roce 1960 a vydržela zde až do roku 1990.
Diváci si ovšem Libuši Havelkovou budou pamatovat zejména jako jedinečnou představitelku pohádkových babiček a tetiček z dlouhé řady studiových televizních pohádek. Kleofášek, O zakleté princezně, Meluzína - to jsou jen namátkou jmenované některé tituly z bezpočtu inscenací, ve kterých se objevila.
Herečka zemřela 6. dubna 2017 ve věku 92 let. Rozhovor, který poskytla ještě před nedávem pro pořad Jihočeši, si můžete poslechnout v odkazu výše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.