Verše napsala Beáta Tisucká dokonce i do své diplomové práce
„Poezie nezačíná básní.“ Tento citát básníka a hudebníka Jana Štolby uvozuje webové stránky Beáty Tisucké, které jsou věnovány především její literární tvorbě. „Ten výrok se mi líbí, protože rezonuje s tím, čemu věřím. Poezie musí být organickou součástí života,“ říká osmadvacetiletá rodačka z Písku.
Beáta Tisucká má na svém kontě celou řadu básní, především pro dospělé, ale i pro děti. Své webové stránky nazvala Území loret. „Někde jsem četla, že loreta jako stavba je takový tichý činitel, který se obrazně nikam nedere, který přijímá poutníky,“ vysvětluje Beáta Tisucká, proč si zvolila neobvyklé pojmenování svého básnického blogu.
Absolventka oboru kulturologie na pražské filozofické fakultě dokonce vlastními i přejatými verši doprovodila svou diplomovou práci nazvanou Krajina, jazyk, člověk. „Učitelé to přijali veskrze dobře,“ usmívá se.
Chvíli Beáta Tisucká působila v Muzeu hlavního města Prahy, nyní je ale zpátky v rodném kraji a pracuje jako lektorka a asistentka v písecké Sladovně.
„Možná letos vydám jednu básnickou sbírku tiskem, knihu připravuje nakladatelství Srdeční výdej,“ říká o svých plánech. „Ale víc neprozradím, nechci to zakřiknout," dodává.
Vyprávění mladé básnířky, bloggerky a také tanečnice Beáty Tisucké si poslechněte v pořadu Jihočeši.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
