Hoboj je nástroj, který má nejblíž k lidskému hlasu, říká Vilém Veverka

Vilém Veverka vystudoval pražskou konzervatoř a akademii múzických umění, hrál s berlínskou filharmonií, také s filharmonií brněnskou, pražskou a dokonce orchestrem z Tokia. „Můžu říct, že jsem směl vystoupit s řadou skvělých orchestrů. Mám velmi rád i slovenskou filharmonii, se kterou jsem hrál minulý týden ve Švýcarsku. Jako hobojista si považuji každého takového výstupu,“ říká.

Hoboj vnímá jako nástroj, který má zdaleka nejblíž k lidskému hlasu. „Moje filozofie je pracovat s ním jako s hlasem,“ komentuje.

V poslední době natočil Vilém Veverka například album barokních hobojových koncertů. „Vztahuje se to shodou okolností k projektu, který jsme představili zde v rámci Hudebních slavností Emy Destinové. Z toho mám vždy radost. Aby totiž byla deska úspěšná, aby obrovské úsilí celého týmu mělo smysl, musí album žít na pódiu,“ doplňuje.

Jeho umění zaujalo také Českou televizi, která o něm natočila dokument v rámci cyklu Můj pokus o mistrovský opus. „Je pro mě jako interpreta samozřejmě pocta. Ocitám se ve společnosti skvělých kolegů, je to velká satisfakce,“ říká Vilém Veverka.

Koncertní síň Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích, v níž si na úvod Hudebních slavností Emy Destinové zahrál, má podle svých slov velmi rád. „Je tady velký kontakt s publikem, akustika sálu je transparentní a pochopitelně si velmi považuji toho, že jsem směl celý festival zahájit. To povyšuje celé to snažení ještě výš, co se prestiže týká, a jsem si toho dobře vědom,“ uzavírá.

SONY DSC|foto: Miloš Kolesár

Rozhovor s Vilémem Veverkou si můžete poslechnout v kulturním magazínu Kavárna. Ten dále zve na výstavu v Železné panně v Českých Budějovicích a na expozici o historii galerie v Týně nad Vltavou a nabízí recenzi filmu Po strništi bos.
Celý pořad si poslechněte zde.