Literární matiné 31. 1. 2010

KNIŽNÍ TIPY:

Magdalena Wagnerová, Milan Vodička: Winton train
Poslední Wintonův vlak, který měl zachránit před holocaustem desítky židovských dětí, už v roce 1939 nemohl vyjet - až vloni, po 70 letech, se jím svezly "Wintonovy děti", jejich potomci, novináři i studenti.

Magdalena Wagnerová, Milan Vodička: Winton train

Helena Turstenová: Dvojí tvář
Oddělení vražd Ireny Hussové řeší další z komplikovaných případů ,ve kterém jde o drogy, zneužívané dívky, mafii a nakonec i o život samotné inspektorky Hussové.

Helena Turstenová: Dvojí tvář

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné byl jindřichohradecký prozaik Stanislav Beran, který představil svou novou knihu Hliněné dny. Jak sám říká, ovlivnily ho nejen rodné jižní Čechy, ale také město, kde studoval a kde se vlastně rozhodl publikovat své první texty - Ústí nad Labem.

Stanislav Beran: Hliněné dny

RECENZE Jitky Rauchové:

Mému muži, Arne Novákovi

Můj nejdražší Arne. Právě tímto oslovením začíná třicet osm dopisů, které zaslala Jiřina Nováková-Haaszová svému muži, univerzitnímu profesorovi Arne Novákovi. V loňském roce byly péčí hlavní editorky Olgy Jeřábkové a jejích spolupracovníků Hany Kábové a Karola Bílka výběrově vydány ve spolupráci nakladatelství Masarykovy univerzity v Brně a Společnosti pro odbornou literaturu - Barrister Principal. Útlý svazeček s bílou obálkou a modrými literami, hlásajícími název knihy Mému muži, Arne Novákovi, vyšel pod dvojí záminkou. V roce 2008 si totiž brněnská univerzitní obec připomněla výročí devadesáti let od založení druhé vysoké školy v Československu - Masarykovy univerzity a zároveň sedmdesáté výročí úmrtí profesora Arne Nováka.
Při čtení této knihy budou snad zklamáni ti, kteří se v prvé řadě zajímají o soukromý život autora Přehledných dějin literatury české. Arne Novák je zde skutečně spíše jen manželem-adresátem. Hlavní hrdinkou této knihy se totiž stává Jiřina Haaszová, absolventka historie na Univerzitě Karlově v Praze a posluchačka profesora Josefa Pekaře. V dopisech z dvacetiletí mezi léty 1908-1928 je tak možné sledovat postupnou proměnu dívky opojené milostným vztahem ve vyrovnanou ženu a matku, stiženou tragédií ztráty jediného syna. Jaksi mimoděk však soubor dopisů ilustruje i další zajímavé okolnosti - například proměnu jazykového vyjádření vzdělané ženy, chtíc nechtíc ovlivněné soudobým uměleckým vyjadřováním, či drobné každodenní události, jež, aniž by si jich kdokoliv povšiml, formovaly životní styl dvacátého století.
Rané dopisy, které vznikaly v čase před uzavřením sňatku až po vypuknutí první světové války, jsou zřetelně psány pod vlivem tehdy aktuálních literárních směrů jako vitalismus či symbolismus. Jiřina Haaszová se v nich snažila postihnout hloubku vlastního milostného prožitku, životní radosti, ale i základní životní hodnoty a postoje. Přes vybroušenou formu a celou řadu půvabných metafor se však tyto listy čtenáři mohou jevit jako příliš stylizované a neupřímné. Podle dobové konformní šablony se místy bohužel zdají být sepsána i vyjádření o umění, národních otázkách či politice. Opravdovost se do dopisů začíná vkrádat až s prvními těžkostmi a problémy, které přineslo manželství, jako byly nemoc matky Arne Nováka, Terézy Novákové, vypuknutí války či smrt švagra Jaroslava Nováka ve válečných bojích. Tyto události jsou popsány bez literárního pozlátka, ve strohých větách, ale působí mnohem opravdověji. Stejně prostě autorka popisuje i dnes již zapomenutou všednost válečných dnů - zavedení letního času a jeho pomalé přijímání, nedostatek potravin, problémy s jejich sháněním během pobytu na letním bytu v Proseči, či uzavírání škol při pandemii španělské chřipky v roce 1918. A právě pro tyto pasáže, dávající prostřednictvím bystré pozorovatelky soudobého dění životnost dobám dávno minulým, stojí za to věnovat četbě útlé knížky Mému muži, Arne Novákovi několik hodin času a pozornosti.

Mému muži, Arne Novákovi

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Ephraim Kishon. (Správných odpovědí: 83, chybně: 3.)

Výherci: I. Brůžková, A. Frintová, P. Kolářová, H. Mazour, R. Nová, M. Zídková.

Nová otázka: Velmi ráda připomenu výročí narození Jana Wericha, který přišel na svět 6. února roku 1905 v Praze, už to tedy je 105 roků. Určitě víte, že kromě divadelních her psal také pohádky, které vyšly ve sbírce Fimfárum. A otázka je stručná: co je to fimfárum? Stačí, když to vysvětlíte stručně.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.