Literární matiné 15. 8. 2010

Geoffrey Chaucer: Canterburské povídky
Příběhy, které přes propast času (vznikly před šesti stoletími) stále baví čtenáře hlavně díky svým hrdinům, lidem z masa a kostí, tak podobným i nám samotným.

Carole Matthewsová: S tebou nebo bez tebe
Co čeká na Lisu, opuštěnou partnerem, bezdětnou a nešťastnou, na její cestě do Nepálu? Nová láska, samozřejmě!

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je českobudějovický fotograf Michal Tůma, který v nakladatelství FOTO MIDA vydal knihu svých snímků a textů antropologa Jana Jelínka Sahara. Výpravná publikace vychází téměř čtvrt století poté, co spolu na této africké poušti sbírali etnografický a historický materiál v rámci mise UNESCO.

RECENZE Karly Ladwigové:

Pavla Hájková: Jaromír Štětina – Brutalita moci
V edici Rozhovory z nakladatelství Portál se už podruhé dostává čtenáři do rukou kniha prezentující názory Jaromíra Štětiny. Tu první – Život v epicentru – shrnující poznatky a zkušenosti válečného novináře ve víru konfliktů na Středním východě vystřídala výpověď senátora, jímž se dotazovaný stal v r. 2004. Otázky, které mu klade mluvčí jeho kanceláře a zároveň asistentka Pavla Hájková, jsou zaměřeny na palčivou problematiku násilí a brutality moci. Je koncipována na bázi Štětinových osobních zážitků na bojištích v Čečensku, Afghánistánu, Iráku, Africe a jinde. Časový odstup od minulosti mu přitom dovoluje ucelenou představu i hlubší zamyšlení a názor.
Předobrazem 10 kapitol knihy jsou alegorie barokních soch ctností a neřestí od Matyáše Bernarda Brauna ve východočeském Kuksu. Připomínají Štětinovi dobu gymnaziálních let ve Dvoře Králové, kdy často navštěvoval zámecký špitál založený hrabětem A. Šporkem. Zamyšlení o víře a jejím možném zneužití míří k výkladu islámu jako náboženství pokojného, ale lehce zaměnitelného s islamistickým radikalismem. Odtud je jen skok k pekelným mesiášům uplatňujícím teror, ovšem na obou stranách bojiště. Zmiňuje se přitom i o případu bratří Mašínů a shrnuje železná pravidla války: když nezabiješ, budeš zabit.
Novinář Štětina nikdy nechyběl tam, kde se něco dělo, a tenhle zvyk mu zůstal i jako senátorovi. Objevuje se v krajích, kde se zatřásla země, či jako pozorovatel při volbách na Ukrajině, pak v Afghánistánu nebo v africké Rwandě. Na domácí půdě si jako senátor na sebe vzal nelehký úkol. Protože je přesvědčen, že komunismus reformovat nelze a že je stejným zlem jako fašismus, je třeba se vyrovnat s nedokončenou revolucí: docílit rozpuštění KSČM jako strany, v jejímž programu je dodnes uznáván třídní boj, a tedy násilí. Ústava ČR však ve svém článku 5 násilí nepřipouští a strany, které to nerespektují, nemají v pluralitním systému co dělat (bez ohledu na počet voličů). O jejich existenci musí rozhodnout ústavní soud a Štětina mu spolu se svými senátními kolegy tuto žádost předkládá.
Je ze své podstaty neohrožený bojovník za věci, které z vlastní zkušenosti a rozumu považuje za pravdivé. Teď si předsevzal si dokončit to, co bylo v listopadu 89 započato. Celé jeho dílo (je autorem několika povídkových knih a řady filmů i reportáží o událostech, jejichž očitým svědkem se stal) je soustředěno na člověka trpícího brutalitou moci, jemuž je vždy hotov podat pomocnou ruku. Hraje v tom roli jeho vlastní sebereflexe i otevřené přiznání omylů; život je mu krásný i proto, že s ním člověk může být stále nespokojen. „Tolerance je ctnost skoro braunovská,“ říká, „jen závisí na tom, kdo a jak se dopouští činu. Asi bych netoleroval podraz … ale i ten jsem schopen odpustit.“ Rozhovor s J. Štětinou je svou otevřeností, autentičností i srozumitelným jazykem četbou velmi cennou a poučnou. Ať už s jeho názory souhlasíme, nebo ne, shledáme, že naplňují kritéria lidskosti v plné míře.

Pavla Hájková: Jaromír Štětina – Brutalita moci

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Ernest Thomson Seton. (Správně: 66, chybně: 0.)

Výherci: P. Janeš, Z. Jelínek, J. Rudolf, A. Takáčová, M. Váňová, J. Ziegerbauerová.

Nová otázka: 18. srpna před 160 roky zemřel francouzský spisovatel Honoré de Balzac. Pokud jeho dílo znáte, určitě pro vás nebude těžké nám odpovědět na soutěžní otázku: ve kterém románu – je to jedno z jeho nejznámějších děl - tohoto spisovatele můžeme sledovat osud mladého básníka Luciena, který velmi touží po uznání své poezie a společenském lesku? Když se mu nepodaří dobýt Paříž svými verši, tak jak si to představoval, živí se jako novinář a nakonec se jako ztroskotanec vrací do rodného maloměsta – nakonec mu však štěstěna přece jen ukáže vlídnější tvář. Jeho osudy pak můžeme sledovat ve volně navazujícím románu Lesk a bída kurtizán. Jak se jmenuje román, v němž Lucienův příběh začíná?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.