Škola, nebo sport – dilema reprezentanta Jaromíra Janáčka

26. srpen 2014

Jaromír Janáček začal s badmintonem v době, na kterou si stěží pamatuje. První dva roky se sotva dokázal trefit raketou do košíku. „Ale vydržel jsem a letos přecházím z juniorské do dospělé kategorie,“ říká s hrdostí devatenáctiletý sportovec, který už ve své juniorské kariéře stihl vybojovat páté místo na mistrovství Evropy.

Jaromír se ani mezi dospělými zřejmě neztratí. Z jednoho turnaje ze Slovenska už si přivezl stříbro. K jeho devizám patří urostlá postava. „V badmintonu je výška spíš výhodou. Mám silnější smeč, nad sítí mi nic neunikne,“ říká sto devadesát šest centimetrů vysoký borec, který ovšem musí tvrdě makat na rychlosti a ohebnosti.

Na tvrdý trénink je ostatně Jaromír Janáček, svěřenec českokrumlovského trenéra Radka Votavy, zvyklý. „Skoro po každém tréninku mám pocit, že jsem na dně, ale vždycky to překonám a jdu do toho znova,“ říká čerstvý absolvent gymnázia, který se teprve rozhoduje, zda nastoupí na vysokou školu.

„Líbilo se mi, jak to mají zařízené v Japonsku, kde je badminton tak populární, jako u nás hokej nebo fotbal. Talentované hráče si podchytí trenéři už v dětství a nemusejí ani chodit do školy,“ popisuje své zážitky z cest Jaromír Janáček.

Konec prázdnin přináší Jaromírovi velkou výzvu v podobě mezinárodního turnaje v Trenčíně. „Tam se pravděpodobně rozlouskne i to dilema, zda nastoupit na vysokou školu, nebo žít naplno badmintonem.“

Český Krumlov je líhní skvělých badmintonistů, potvrzuje to i Jaromír Janáček
autor: Ivan Studený
Spustit audio