Donutí kolegy, aby se zuli, a vyčistí jim boty. I tak vypadá práce studentů, kteří jsou v Arktidě

6. červenec 2016

Odletěli tři tisíce kilometrů daleko, aby zjistili, jak funguje příroda v Arktidě a jak může ovlivnit i nás Evropany. Studenti Jihočeské univerzity jsou teď na expedici v centrální části souostroví Špicberky. Se skupinou botaniků se do oblasti severního pólu vydala i Barbora Jonášová z Českých Budějovic.

„Mně obecně vždycky bavilo cestování, severní země a Špicberky představují takový vytuněný sever. Je to prostě ještě něco extra. Jsou daleko a zajímavé, a to nejen flórou, která mě zajímá, ale celkovým prostředím,“ říká Barbora Jonášová.

Dojem na ní udělal už přílet na souostroví u severního pólu. „Letadlo letí nízko a přes území, které je trvale zaledněné, takže prakticky nevidíte nic než moře a sníh. Je to hrozně působivé a úplně jiné, než co člověk zná. Pak se najednou z ničeho nic ocitnete na letišti, a když vystoupíte, kufry jezdí na pásu kolem vycpaného ledního medvěda a vám to všechno teprve dochází. Je vám najednou zima, ale je to úžasné, určitě jedna z nejkrásnějších krajin, jakou jsem zatím viděla,“ popisuje.

Na Špicberkách se dokonce nachází světová semenná banka, jejímž hlavním smyslem je zachovat různorodost. Podle Barbory Jonášová čítá banka asi čtyři a půl milionu semen, která jsou k dispozici, kdyby to bylo potřeba. Nachází se tam třeba i odrůdy jablek, které už jinak neexistují.

Barbora Jonášová je studentkou paleoekologie a archeobotaniky. Zajímají ji tedy právě různá semínka, která jsou v arktické půdě. „Sleduji je a podle jejich tvaru, velikosti a dalších znaků se snažím zjišťovat, co je za druh a čeleď,“ vysvětluje.

K výzkumu ji přivedla zajímavá studie místních studentů. „Oni strávili několik dní na letišti a vybírali si cestující, kteří zrovna přiletěli z pevniny. Těm oškrabávali půdu z bot a potom zjistili, že sem lidé z pevniny mohou leccos zavléct,“ říká.

Sama však chce výzkum posunout dál. „Každý vědec má mít trochu kritický pohled a mě by samotnou zajímalo, jestli jejich závěr skutečně platí a jestli se to dá udělat i naopak. Tedy zajímá mě, jestli my, až se budeme vracet do Čech, také odvezeme nějaká semena. Rozhodla jsem se, že své kolegy už v letadle zuji z bot a pořádně jim oškrábu boty. Doufám, že letušky nebudu úplně proti,“ dodává s úsměvem.

Podobně jako další studenti a vědci bude Barbora Jonášová ve své práci pokračovat v Čechách. Materiály a vzorky vědci na Jihočeské univerzitě dále analyzují a zkoumají.

Romana Lehmannová se bude do vysílání Českého rozhlasu České Budějovice hlásit z více než 3200 kilometrů vzdáleného souostroví Špicberky
autor: Romana Lehmannová
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka