Jak žít zdravě a zároveň ohleduplně k životnímu prostředí?

31. březen 2013

Pro odpověď na tuto otázku jsme si zajeli do Borových Lad, kde na stejné téma tento týden přednášel jeden velice pozoruhodný aktivní senior – sedmdesátiletý Vladimír Zatloukal.

V životě tohoto dnes čerstvého sedmdesátníka hrál vždy důležitou roli les. Ostatně lesnictví podědil Vladimír Zatloukal po otci. Sám pak dlouhá léta působil jako lesník i náměstek pro lesnictví u Správy NP Šumava. Od lásky k lesu se ovšem Vladimír Zatloukal dostal až k úvahám o tom, jak dalece my lidé krajinu ovlivňujeme a jak se život každého jednotlivce do podoby krajiny promítá. Jinými slovy, jakou zanecháváme ekologickou stopu.

To se snad nejvýrazněji projevuje a také nejsnáz vyjadřuje tím, kolik vyprodukujeme odpadu a naopak spotřebujeme vody. A právě spotřeba vody je podle Vladimíra Zatloukala, jak jsme se dozvěděli na jeho přednášce, jedním z nejvýraznějších vlivů, kterým každý jednotlivý člověk, může prospět anebo naopak uškodit životnímu prostředí.

Úspory při mytí nádobí, kdy je výhodné používat moderní myčky, šetrném splachování toalety nebo rozumné hygieně, tvoří ale jen zlomek našich možností v šetření vodou. Zásadní význam má takzvaná skrytá nebo též virtuální voda. To je množství vody nutné pro produkci stravy, kterou konzumujeme.

Tak například zatímco na vypěstování kilogramu pšenice je třeba 1300 litrů vody (u kukuřice je to 900 litrů a brambor 250 litrů), na vyprodukování kilogramu kuřecího masa padne 3 900 litrů vody, kilo vepřového je vyváženo 6 000 a hovězí až 15 000 litry vody. Tedy i to, co jíme, má přímý dopad na to, do jaké míry zatěžujeme životní prostředí. Tuto myšlenku se snaží Vladimír Zatloukal propagovat – pochopitelně nejen mezi seniory. Ve svých přednáškách využívá znalostí z několika oborů od ekologie po výživu.

Zdravá strava
Na přednášce Vladimíra Zatloukala, kterou jsme navštívili v Borových Ladech, byla jedním z hlavních témat také zdravá strava – ostatně jsme si už ukázali, že i to, co jíme, má přímý dopad na životní prostředí. Asi nikoho nepřekvapí, že naším největším problémem je malý obsah zeleniny ve stravě. Zeleniny bychom totiž měli denně sníst skoro půl kila. Další významnou složkou naší stravy mají být celozrnné potraviny.

Mouka

Jíst celozrnné potraviny nebo si je připravovat z doma namleté mouky, což je prý vůbec nejlepší, je vhodné i z jednoho trochu nečekaného důvodu. O tom, že čistá bílá mouka není zdravá, toho bylo napsáno a řečeno už dost. Málo se ale ví, že mnohem více lidí, než by se zdálo ze statistik lékařů, trpí jistou méně závažnou alergií na moučnou bílkovinu lepek. Proto je prý vhodné, pocítí-li člověk potíže se zažíváním, které se dlouhodobě nedaří odstranit, vysadit nejen bílou mouku, ale na čas i veškeré potraviny obsahující lepek. Je pravda, že bezlepková dieta je přeci jen dost náročná, a tak by pro začátek mělo stačit přeorientování se z bílé mouky na mouku celozrnnou.

V Borových Ladách na přednášce pořádané občanským sdružením Chance in nature jsme se setkali se sedmdesátiletým propagátorem zdravého a k přírodě šetrného životního stylu Vladimírem Zatloukalem, který nezůstává jen u teorie, ale sám dává příklad, jak lze žít trochu jinak, zdravěji a ohleduplněji k životnímu prostředí. Na řadu lidí ovšem člověk, snídající celozrnný chléb s olivovým olejem, drtící doma zrno na chléb a lněné semínko na pomazánku, působí trochu mimozemsky. Přestože informace o zdravém životním stylu a o tom, jak lze žít ohleduplně k přírodě nejsou nijak tajná moudra. Naopak mnohé z toho, co hlásá Vladimír Zatloukal, patří ke všeobecně známým znalostem. Ovšem všeobecné známé neznamená zatím všeobecně dodržované.

autor: Ivan Studený
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.