Krása, chuť, šťavnatost. Na Slavnostech plodů v Krtelích vybrali nejlepší jablko roku
Putovní akcí jsou Slavnosti plodů. Stěhují se po obcích Chelčicko-Lhenického mikroregionu, letos je hostily Krtely na Prachaticku. Do sobotního programu se tu zapojil také Český rozhlas České Budějovice, který odvysílal přímý přenos.
Ke slavnostem patří ovocnářský jarmark a pěstitelské soutěže. „Volí se nejlepší jablko roku, dále nejlepší pekařský a cukrářský výrobek, nejlepší slivovice a nejlepší ostatní ovocný destilát,“ připomněl Václav Pasák, starosta obce Malovice, pod kterou Krtely spadají.
Kategorie nejlepší pekařský a cukrářský výrobek ovládla Pavlína Bártová z Mičovic. Porotu zaujala její jablečná buchta a také podzimní dortíčky. „To se udělá makový piškot, na to švestkový rozvar a pak vanilkový krém s povidly. Chutná to opravdu dobře,“ prozradila tajemství svých podzimních dortíčků.
Pavlína Bártová není v soutěži nováčkem, bodovala už v předchozích letech. Pečení ji podle jejích slov baví a na každý ročník se připravuje. „Sbírám recepty a odhaduji, co by mohlo chutnat. Řídím se vlastní chutí a také názorem rodiny,“ popsala.
Nejlepší jablko roku vypěstovala Hana Nováková. Úspěch měla s odrůdou rubinola. „Porota hodnotí vzhled, chuť, šťavnatost a celkovou konzistenci jablek. Nijak zvlášť se na to připravit nedá, prostě vybereme jablko, které se nám líbí,“ dodala obyvatelka Krtel, která se sadařením živí už asi dvacet let.
Mezi sadaře v regionu patří také Daniel Koberna. Ten vlastní necelých 19 hektarů sadů a ve své práci vidí budoucnost. „Sadařství člověka v pohodě uživí, pokud není vyloženě lempl,“ říká.
K tomu, aby jablka dlouho vydržela, je podle něj nutné začít už správným sklízením. „Když je natrháte špatně, uděláte omaky, u žlutých odrůd vzniknou hnědé fleky a pak to může hnít. Také je dobré mít jablka v mírně vlhkém sklepě, aby nevysychala, ideální teplota je asi pět stupňů,“ radí.
Nejlepší způsob uskladnění ovoce? Vyrobit pálenku
Existují ale i další možnosti, jak s ovocem naložit, třeba vyrobit pálenku. „My pálíme od roku 2005 ovoce, které se tady v regionu pěstuje. Můžete přivézt jakékoli ovoce v jakémkoli množství. Je to nejlepší způsob uskladnění,“ navrhuje Karel Gregora.
Ovocné sady jsou nedílnou součástí Chelčicka a Lhenicka. To bude podle Daniela Koberny určitě platit vždy, během let se ale mohou změnit druhy pěstovaného ovoce. „Jablka jsou hodně náročná na fyzickou práci, takže postupně mám v plánu jabloně utlumit a nasázet švestky a višně na mechanickou sklizeň. Už teď je problém s pracovní silou, a až to bude neúnosné, bude třeba ovoce zpracovávat průmyslově,“ vysvětluje.
Problém s nedostatkem pracovních sil v sadech vnímá i Petr Leber z ovocnářské unie. „Dřív jsme byli zvyklí, že na sklizeň přijely školní brigády, ale žáky to zase nebavilo a sklízeli v horší kvalitě. Dnes ovocnáři většinou mají své rodinné příslušníky a známé, kteří umí sklízet, a zatím to asi stačí. Existují i agentury, které dodávají pracovní síly, ale v letošním roce jsme se přesvědčili, že jejich kvalita není dobrá,“ doplnil.
Unie ovocnářů jižních a západních Čech je profesní organizací, která zastupuje ovocnáře od 90. let ve vztahu k státu, vládě a dalším institucím. V současné době sdružuje 570 subjektů, které hospodaří asi na 13 tisíci hektarech ovocných sadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
