Nesmí ani na vteřinu ztratit pozornost. Zásadní osobou v zákulisí divadla je inspicientka

18. březen 2017

Je to jakási dispečerka každého divadelního představení. Osoba, bez které by se zřejmě vůbec nehrálo. Svolává herce i techniky, řídí přestavby kulis, dohlíží na převleky, svolává orchestr. Jako inspicientka pracuje v Jihočeském divadle Michaela Freudenschussová.

Velmi napilno měla například při jedné z posledních zkoušek muzikálu Kronikáři. „To je obzvlášť obtížné představení, protože se na něm podílí všechny složky divadla. Je tady různorodá společnost, která není zvyklá spolupracovat, k tomu hodně kulis, hodně převleků. Všeho je neobvykle hodně, proto je tady takový frmol. Jindy bývá také frmol, ale ne takový,“ popisuje.

Inspicientka musí mít přehled o všem, co se děje na jevišti i v zákulisí. „Samozřejmě úplně všechno se uhlídat nedá, ale rámcově musím mít přehled. Někoho posílám na jeviště, běhám za rekvizitářkami, jestli připravily, co je třeba, chodím za kostymérkami. Většinu věcí si dělají všichni sami, ale tam, kde si třeba nejsou jistí, to kontroluji,“ doplňuje.

Základna Michaely Freudenschussové je v zákulisí za bočním portálem. „Tady mám obrazovku s pohledem na dirigenta a na jeviště. Přepínám si, co potřebuji. Dívám se třeba na dirigenta, kdy dá nástup, aby se v ten samý čas rozjela technika,“ ukazuje.

Nejdůležitějším předpokladem pro její práci je schopnost soustředění. Nesmí ani na vteřinu ztratit pozornost. Pokud by se třeba jen na chvíli zamyslela, může dojít k maléru. Dále jsou podle Michaely Freudenschussové potřeba pevné nervy a umění brát věci trochu s nadhledem.

Poznámky si inspicientka píše do scénáře a v případě hudebních představení také do klavírního výtahu a partitury. Musí umět číst v notovém zápisu. „Bez toho to nejde, ale já jsem původně zpívala ve sboru, takže to problém není. Nicméně i když jsem předtím už téměř třicet let pracovala v divadle a znala jsem to, tak profese inspicientky obnáší víc práce, než jsem si dříve myslela,“ uzavírá.

Spustit audio