Ornitolog musí být ranní ptáče a také trochu samotář. Poznáte ho podle dalekohledu

Hlavně na jaře chodí často do přírody, mimo sezonu pak zpracovává výsledky svých výzkumů a stará se o muzejní sbírku.

„Dnes jsem vyrazil na úpatí Lišovského prahu, na katastr obce Srubec. Jsou tu odkaliště, takové dvě mělké laguny, které jsou velmi dobré pro hnízdění ptáků. Hnízdí tu například racek chechtavý, což je pták, který z přírody mizí,“ vysvětluje.

Právě na tuto lokalitu se vrací proto, že se tu dobře prokazuje hnízdění ptáků. „V letech 2014 až 2017 se věnujeme celostátnímu mapování hnízdního rozšíření ptáků. Všichni ornitologové a zoologové, profesionální i amatérští, si rozdělili celou republiku. Já mapuji část, do které spadá i tato lokalita,“ dodává.

Na úpatí Lišovského prahu, na katastru obce Srubec je jedna z lokalit, kam chodí Václav Mikeš pozorovat ptáky|foto: Martina Toušková

Nezbytnou pracovní pomůckou Václava Mikeše je dalekohled. „Dále se hodí příručka k určování ptáků a také mám v chytrém telefonu stažené nahrávky hlasů ptáků, takže si mohu v terénu začerstva ověřit to, co si myslím,“ říká.

Ornitolog musí být ranní ptáče. Ptáci totiž reagují od časného rána a jejich zpěvní aktivita se kolem desáté hodiny dopoledne už hodně snižuje. Práce je to také poněkud samotářská. „Když chcete vidět ptáky a něco zajímavého o nich zjistit, musíte jít do terénu sami. Když půjdete s někým, budete si povídat a navzájem se rozptylovat. Takhle jste tam jenom vy, dalekohled, příručka, zápisník a daleko lépe se na to soustředíte,“ popisuje Václav Mikeš.

Ornitologa bezpečně poznáte podle dalekohledu, bez kterého prakticky nevychází ven. V minulosti by vám spíše jako nápověda posloužila střelná zbraň. „Dříve bylo běžné, že si ornitologové budovali sbírku preparátů ptáků doma. Vyráželi do terénu se střelnou zbraní a ptáky stříleli,“ připomíná Václav Mikeš.

Dnes se sbírka Jihočeského muzea doplňuje spíše uhynulými opeřenci, ať už se jedná o úhyny po střetu s vozidly nebo po nárazu do nějaké prosklené plochy. „Takové ptáky se snažím shromažďovat, ukládám je v muzeu do mrazicího boxu a jednou za čas je vždycky necháme vypreparovat a vytvoříme z nich sbírkové předměty,“ popisuje zoolog.