Ostré nůžky střihačky Jihočeského divadla si poradí s molitanem i plachtou

11. únor 2017

Je to pravá ruka kostýmního výtvarníka - dáma, která bere míry herečkám, baletkám a pěvkyním, aby jim potom mohla střihnout na kostým. Helena Klímová působí už téměř 44 let v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, nejprve jako umělecká krejčová, nyní jako střihačka.

„Tady mám velké desky, které přivezla výtvarnice, a vidíme tu třeba, že sukně bude z krajky s koženkou, pod tím černé body s červenou vsadkou. Docela se na to těším, určitě to bude vypadat pěkně,“ ukazuje předlohu ke své práci v dílně v Novém Vrátě.

Divadelní kostýmy se podle ní během let hodně proměnily. „Dneska jsou úplně jiné materiály. Tenkrát byly čtyři základní materiály, které se používaly pořád dokola, takže se dopředu vědělo, jak to bude vypadat. Teď to neplatí, každý materiál udělá něco jiného,“ popisuje.

Nové věci ale podle svých slov objevuje ráda. „To mě vyloženě baví a láká. Nejdřív se toho třeba leknu, když to vidím, mám někdy i bezesnou noc, ale když se do toho pustím, tak se toho chytnu, začne mě to bavit a mozek mi doopravdy začne pracovat. Změny mě baví, dělat jedno a to samé dokola, to bych nemohla,“ komentuje.

V současné době připravuje například kostýmy pro představení Kronikáři s podtitulem Stručné dějiny světa v muzikálu. V inscenaci se objeví hodně postav, tudíž je potřeba i hodně kostýmů. „Zajímavý je materiál, protože to šijeme z asi půlcentimetrového různě barevného molitanu a je to úžasná práce,“ popisuje. Vedle toho ale zároveň připravuje třeba pláštěnky z plachty pro balet.

Příprava na každou novou hru začíná takzvanou předávačkou, při níž se Helena Klímová podívá na návrhy kostýmů a domluví se s výtvarníkem na materiálech. „Pak spočítáme metráž, nakoupíme materiály a já začnu. Nejde ale jen o stříhání, protože materiály musím vyprat, vyžehlit, připravit, až potom dělám střih. Když je to připravené, pozvu herce a výtvarnici na zkoušku a řešíme úpravy. A takhle pracuji většinou na třech nebo čtyřech hrách najednou,“ vypráví.

Střihačka Jihočeského divadla Helena Klímová

Někdy je na ní také to, aby rozhodla, která barva bude které sboristce slušet, nebo pozměnila střih, aby herečce více lichotil. „V takovém případě se spojím s výtvarnicí a většinou mi v tomhle dávají volnou ruku. Říkají, abych udělala střih, jak je třeba,“ dodává.

Helena Klímová stříhá na velkém pracovním stole a potřebujeme samozřejmě vždy ostré nůžky různých typů. „Se železnými nůžkami, jaké se používaly v minulosti, bych asi pracovat nemohla. Jsou těžké, a proto asi také většinou byli střihači chlapi,“ říká.

V Jihočeském divadle působí už téměř 44 let. „Třicet let jsem šila a teď čtrnáctým rokem stříhám a zkouším. Já bych nic jiného nedělala, tady se mi líbí, že je to pokaždé něco úplně jiného. Až mi budou vyměřovat důchod, tak to budou mít lehké. Asi nemívají často případy, že je někdo 45 let na jednom místě,“ uzavírá s úsměvem.

Všechny díly pořadu Co dělají najdete ZDE.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.