Proměnit výkresy v opravdovou scénu. To je práce technologa výroby v Jihočeském divadle

Jeho hlavním pracovním nástrojem je počítač, v němž upravuje technické výkresy. „Počítač je velký pomocník, hlavně když jde o konkrétní věci a detaily. Na rýsovacím prkně se občas také něco dělá, ale už málo, v počítači se to dá upravit daleko lépe,“ říká.

Jeho úkolem je proměňovat ve skutečnost představy výtvarníka. „Výtvarník řekne, jak má inscenace vypadat, přinese výkresy a já mám za úkol to z výkresů dostat na jeviště pomocí profesí, které u nás v divadle máme, případně externích firem,“ popisuje. Výkresy zachycují jednotlivé obrazy i jednotlivé prvky, které se mají objevit na scéně.

„Pokud má výtvarník představu, která je realizovatelná, tak to problém není. Někdy ale trochu bojujeme. Výtvarník má třeba krásnou vizi, která by na jevišti vypadala skvěle, ale chybí nám k tomu třeba technologie, pracovníci nebo čas. Bohužel také někdy přijde výtvarník, který má úžasný nápad, ale fyzika hovoří jinak. Ve valné většině se ale dokážeme dohodnout, vlastně všechno jsme nakonec zrealizovali,“ vypráví Pavel Krejčí.

Sám podle svých slov cítí velkou zodpovědnost, že musí připravit něco, co bude na scéně dobře vypadat, ale zároveň to bude bezpečné. „Nevím, jak bych nesl, kdyby se kvůli mojí práci někomu něco stalo, kdyby třeba na někoho něco spadlo. To bych skončil s tímhle povoláním,“ přiznává.

Technolog scénické výroby Jihočeského divadla Pavel Krejčí|foto: Martina Toušková

Jihočeské divadlo uvádí zhruba každé tři týdny novou premiéru. Technolog scénické výroby má tak stále práce dost. „Neustále připravujeme něco nového. Pokud je zrovna nějaká menší scénografie, máme alespoň víc času na tu velkou. Je to velký kalup, dílny se nezastaví ani v létě, kdy se hraje na otáčivém hledišti,“ dodává.

Všechny díly pořadu Co dělají najdete ZDE.