Rašeliniště na Borkovických blatech připomínají severskou tundru

10. duben 2015
Česko – země neznámá

Rašeliniště u vesnice Borkovice nedaleko Soběslavi na jihu Čech začalo vznikat před více než 10 tisíci lety. Během následujících věků tam rašelina vytvořila vrstvu tlustou od čtyř do osmi metrů.

V 19. století se začalo s její ruční těžbou. Rašelinu lidé využívali jako topivo. Vyřezávala se ve formě jakýchsi cihliček nebo briket, které se před použitím sušily. Cihličky se nazývaly borky a daly jméno přilehlé obci, potažmo i celé oblasti.

V 50. letech minulého století se pak rašelina začala těžit ve velkém. Posledních třicet let je ovšem celá bažina vyhlášenou přírodní rezervací, ponechanou samovolnému vývoji. Borkovická blata v současnosti připomínají svou krásou drsnou severskou přírodu.

Ráj neobvyklých hub a masožravých rostlin

Plavuň pučivá

Díky mykologovi Františku Kotlabovi, který Borkovická blata systematicky sleduje už několik desítek let, jsou mokřady jednou z nejlépe probádaných lokalit Táborska. Celkem zde bylo zaznamenáno více než 400 druhů hub, včetně řady velice vzácných. Nechybí kriticky ohrožený zlateček zavěšený, který roste na kmenech borovic, nebo v rašeliníkových porostech se vyskytující pazoubek rašeliníkový.

Na rašelině roste i silně ohrožená a chráněná holubinka rašelinná. K dalším silně ohroženým houbám patří i chráněný klouzek žlutavý, kržatka vrásčitá a outkovka žlutavá.

Porost borovice blatky

Zajímavé jsou i strojově odtěžené plochy, které byly v 90. letech zavodněny a přičleněny k přírodní rezervaci Borkovická blata. Vyskytují se v nich dvě žlutokvěté vodní masožravé rostliny – větší bublinatka jižní a drobná, silně ohrožená bublinatka menší. Během zlomku vteřiny jsou schopné nasát vodu s drobnými bezobratlými živočichy do lapacích měchýřků na listech a následně kořist v těchto pastech strávit.

Okolní vlhká rašelina je také ideálním prostředím pro naši nejznámější masožravou rostlinu – rosnatku okrouhlolistou, která lapá hmyz na své lepkavé listy. Kořist na nich uvízne a rostlina ji ihned začne vstřebávat pomocí trávicích enzymů.

Altán

Na území přírodní rezervace Borkovická blata byla v letech 1978 až 1980 zbudována přírodovědná naučná stezka nesoucí název Blatská stezka. Měří necelých 6 kilometrů a je částečně vedena po povalových chodnících. Návštěvníkům přibližuje pestrost zdejší fauny a flóry, poskytuje informace o těžbě a využití rašeliny a blatské lidové kultuře.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d12944.551268943316!2d14.624291714854602!3d49.23524808175102!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470cb013332014e3%3A0x6d6f865af6a678df!2sBorkovick%C3%A1+blata!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1428657211754" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Romana Lehmannová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.