Revoluci v budějovickém rádiu dělali technici
Nejvíce odvahy a chuti po svobodě ukázali v jihočeském rozhlasovém studiu lidé z techniky, kteří vystoupili v prohlášení na podporu stávkujících a studentů.
Jádrem týmu redaktorů totiž byla asi desítka mladších žurnalistů, kteří v době normalizace nahradili kolegy vyšoupnuté po roce 1968, a celé vedení bylo naprosto loajální vládnoucí komunistické straně.
„Co nahoře stanovil ústřední výbor komunistické strany, to rozhlas co by převodová páka jen trochu polidštil a odvysílal,“ vzpomíná na atmosféru v roce 1989 tehdejší mistr zvuku Pavel Schober.
Dokument Ivana Studeného přináší detailní pohled na to, jak rozhlas postupně po 17. listopadu přecházel od strategie mrtvého brouka přes výzvy k distancování se od reakčních akcí až po odvysílání revolučního prohlášení svých technických pracovníků a přímému přenosu ze stávky na českobudějovickém náměstí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
