V Arktidě se oteplilo, ledovec doslova mizí před očima
Až o čtyři stupně stouply průměrné teploty v některých částech arktického Svalbardu od konce druhé světové války. Ledovce kvůli tomu ubývají o několik desítek metrů za rok. Nyní, během polárního léta odtékají z ledovců proudy vody a z některých doslova prší.
Tam, kde byla ještě před pár lety masa ledu, se už dokonce objevují nové rostliny. „Vidíme tu například lomikámen vstřícnolistý. Ten je schopný se uchytit už asi po osmi letech poté, co se plocha odlední,“ ukazuje Petra Polická, studentka půdní mikrobiologie Jihočeské univerzity.
Ledovec průměrně ustupuje o 35 metrů za rok. Je to způsobeno vlivem rostoucí teploty, která zrovna v místě, které sledují vědci Centra polární ekologie, vzrostla za posledních sto let asi o čtyři stupně.
Během polárního léta tak vědci na vlastní oči vidí, jak z ledovce padají jednotlivé krystalky ledu a zároveň po něm stéká odtávající voda. „Zvlášť dneska, kdy je hodně teplo, okolo patnácti stupňů, tak ten ledovec doslova mizí před očima. Teplá sezóna se neustále prodlužuje, a proto ledovce mizí víc, než stihne za zimu přirůst. Jinak samozřejmě ledovce vždycky během léta tají,“ vysvětluje Petra Polická.
V ledovci Nordenskiold na Svalbardu můžete narazit i na jeskyni s tmavě modrým ledem. „Ta odkrývá vnitřek toho ledovce, kde je ledovec velmi starý, mnohdy až deset tisíc let. Čím je led starší, tím má tmavší modrou barvu,“ říká Petra Polická.
Starší led má také mnohem vyšší hustotu. Kdybychom vzali stejně velkou kostičku tmavě modrého ledu a bílého ledu a nechali je roztát, získáme víc vody z kostičky starého ledu.
Související
-
Donutí kolegy, aby se zuli, a vyčistí jim boty. I tak vypadá práce studentů, kteří jsou v Arktidě
Odletěli tři tisíce kilometrů daleko, aby zjistili, jak funguje příroda v Arktidě a jak může ovlivnit i nás Evropany. Studenti Jihočeské univerzity jsou teď na Špicberkách.
-
OBRAZEM: Jaká zvířata a rostliny potkáte v Arktidě? Naše redaktorka už viděla i soba
Souostroví Svalbard neboli Špicberky v Arktidě je územím ledních medvědů. Ti jsou ale během polárního léta vyhladovělí a extrémně nebezpeční.
-
Z ledového oceánu vědci sami loví ryby, pak je pitvají a nakonec i snědí
Vypadají jako malé bílé nitě, přitom nám můžou provrtat stěnu žaludku. I takoví parazité se objevují v mořských rybách. Zkoumají je vědci z Jihočeské univerzity.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
