Vařil americkým prezidentům, teď se od něj můžete učit v Nových Hradech

20. srpen 2015

Miroslav Dušek se původně vyučil soustružníkem, ale nakonec se stal šéfkuchařem, a to velmi úspěšným. Ke kuchařskému umění jej nepřímo přivedly historické události srpna 1968 v Československu.

„V té době jsem pracoval pro karlínské divadlo, jezdili jsme na různé koncerty, a když jsem se jednou vrátil v noci domů, kamarád mi volá a říká, že jsou tady Rusáci. Nevěřil jsem mu, ale otevřel jsem okno a uvědomil si, že se něco opravdu velkého děje. Asi po týdnu okupace jsem se rozhodl, že budu muset odjet ze země,“ vzpomíná.

Nejprve vyrazil do rakouské Vídně, další cesta vedla do USA. A právě tam začal Miroslav Dušek profesionálně vařit.

„Vždycky jsem měl lásku k vaření, protože táta byl kuchař, a když jsem přijel do USA, znalosti z domova mi přišly vhod. Po týdnu v New Yorku jsem dostal práci u pana Vašaty, on byl legenda v gastronomii. Pracoval jsem s ním pár měsíců a naučil se milovat vaření a vydávat dobré jídlo rychle, čerstvě a ekonomicky. To byl můj základ,“ vypráví.

V kempu mají menu jako v prvotřídním podniku. Vaří tu kuchař z michelinských restaurací

Cyril Sauvage, Jitka Sauvage a Tom Venell přinesli do šumavského kempu speciality světových šéfkuchařů.

Šumavským hospodám a restauracím obvykle vládnou guláše, řízky nebo bramboráky. V kempu u Úbislavi nedaleko Vimperka ale můžete ochutnat speciality, jaké připravují prvotřídní světoví kuchaři.

V USA získal Miroslav Dušek opravdové renomé. Vyzkoušel si různé provozy, vařil pro bankéře, zajišťoval catering dvěma americkým prezidentům a jeho jídlo ochutnala mimo jiné i zpěvačka Gloria Esfefan.

Po návratu do Čech si chtěl kuchař užít klidný důchod, ale nakonec se stejně ocitl v plném pracovním nasazení. Vařil pro vědce Akademie věd v Nových Hradech a nyní si v tomto městě otevřel vlastní restaurací.

Zde také lidem nabízí, aby od něj čerpali inspiraci. Chystá kuchařské kurzy, i když on sám je tak nenazývá. „Poznal jsem mnoho mezinárodních kuchyní a mám zajímavé zkušenosti, o které bych se chtěl podělit. Chtěl bych lidi inspirovat, jak připravit něco zajímavého k různým příležitostem nebo jak vařit běžně zdravá jídla z lokálních sezónních věcí,“ popisuje.

Jeho práce se pro něj totiž stala především velkým koníčkem. „Když přijdu v pět hodin ráno do kuchyně, postavím se tam a říkám si, jak šťastný jsem. Opravdu si to užívám a čím je člověk starší, tím je klidnější,“ uzavírá.

Spustit audio

Související