Vstát a rozehrát se. Housle má koncertní mistr v rukou už od brzkých ranních hodin

K jeho každodennímu životu tak patří zkoušky. Právě teď se s kolegy chystá na operetu Mikádo. „Připravuji housle, za chvilku se rozehrajeme a jdeme na to. Většinou chodím rozehrán z domova, takže tady už je to vyloženě jenom taková malá příprava,“ popisuje Václav Plášil.

Obvykle vstává kolem sedmé hodiny ranní. „Pak se chvilku rozehraji, protože je pořád třeba něco cvičit, pořád se zdokonalovat nebo udržovat. Hraji tak půl hodiny. Kdybych vynechal, tak bych samozřejmě také na zkoušce mohl hrát, ale je to takový zvyk, rituál,“ dodává.

Zkoušky orchestru začínají v devět hodin. V místnosti přitom nesmí být moc velká zima. „Dřevo a struny pracují. Když například hrajeme v kostele, tak je to vždycky trochu problém, protože housle se rozlaďují a není to pro ně ideální. Velké horko ale také není dobré, škodí laku a dřevo může vysychat a pak popraskat, takže to je také katastrofa,“ vysvětluje Václav Plášil.

V orchestru Jihočeského divadla je koncertním mistrem, hraje první housle. „Hraji ty nejtěžší melodické party, kde je hodně techniky. Člověk opravdu musí být připravený, když jde do práce,“ dodává.

Dní, kdy na housle vůbec nesáhne, je v jeho životě minimum. „Když mám dovolenou a jsem na chalupě, tak nehraju, ale jinak hraju pořád. Dohromady jsou to bez houslí jen takové tři týdny ročně,“ uzavírá Václav Plášil.